ČSÚ: Utonutí ubývá, prázdniny jsou ale nejkritičtějším obdobím

13. července 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

záchrana tonoucí

Vloni se v Česku utopilo 181 lidí, což je nejnižší počet za posledních deset let. Informovala o tom dnes mluvč´Českého statistického úřadu (ČSÚ) Petra Báčová s tím, že k utonutí nejčastěji došlo při pádu do rybníka, jezera či řeky.

Počet utonulých má v posledních deseti letech klesající trend. V roce 2016 tímto způsobem zemřelo 181 lidí, před deseti lety 256. Utonutí bylo vloni příčinou 0,17 % všech úmrtí. „Dá se říct, že to není příliš významný podíl na celkovém počtu zemřelých. Například rakovina průdušek a plic byla příčinou úmrtí u 4,9 % všech zemřelých a infarkt myokardu u 4,2 %. Ve srovnání s počtem utonulých zemřelo téměř čtyřikrát více lidí například v důsledku dopravní nehody, na otravy pak dvakrát více,“ říká Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Nejvíce osob, celkem 61, vloni utonulo při pádu do přírodní vody, např. do rybníka nebo řeky. Jednalo se o 33,7 % případů utonutí. V 19,3 % nebyl způsob utonutí určen.

Mezi utonulými převažují muži. Vloni se jich utopilo 143, zatímco žen pouze 38. Z dat za poslední roky také vyplývá, že většina utonulých je středního věku. Průměrný věk utonulého muže byl vloni 52,6 let a v případě ženy 54,3 let. „Sedmi utonulým bylo méně než 15 let. Pět z nich bylo dokonce mladších 4 let. Počty utonulých dětí meziročně kolísají na nízkých hodnotách. U většiny těchto úmrtí není určen přesný způsob utonutí,“ doplňuje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nejvíce případů utonutí bylo vloni zaznamenáno ve Středočeském kraji, konkrétně 22. Nejméně pak v Libereckém kraji, kde utonulo pět osob. Nejhorším obdobím byly letní prázdniny, kdy zemřela téměř čtvrtina všech utonulých.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy