ČSO vyzývá: pomozte měřit průhlednost vody v rybnících

16. dubna 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

ptáci voda rybník Rožmberk - IMG_7977

Pro některé ptáky, například pro potápku černokrkou, je životně důležitá průhlednost vody. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto, jak dnes informoval ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek, vyhlašuje celostátní akci pro veřejnost zaměřenou na měření průhlednosti vody.

Pokud je voda zakalená, ptáci podle něj těžko najdou potravu, protože ji jednoduše nevidí. Jak je to u nás s průhledností vody v rybnících, se proto rozhodla ČSO. Podrobné informace jsou na voda.birds.cz.

Nádherně a nápadně zbarvená potápka černokrká je veřejnosti téměř neznámá. Její počty se u nás v minulosti dramaticky měnily. V padesátých a šedesátých letech hnízdily potápky černokrké v koloniích i o několika stovkách párů. V roce 2014 se podařilo najít celkem jen 50 hnízd. „Takto drastický pokles dříve silné populace nemá v evropském kontextu obdoby. Například v Polsku či Německu se potápkám stále daří dobře. Příčiny úbytku tedy musíme hledat u nás doma,“ říká ornitolog a specialista na potápky Jaroslav Cepák.

A zřejmou příčinou je právě nízká průhlednost vody a s ní spojená nízká potravní nabídka v době hnízdění. „Drtivá většina z asi 20 000 našich rybníků je v současnosti postižena eutrofizací, tedy nadměrným přísunem živin, zejména fosforu. Ať už jde o úmyslné hnojení za účelem vysokých přírůstků ryb nebo znečištění z přítoků, takto zatížené rybníky se velice rychle zakalí a nemohou plnit svoji ekosystémovou funkci,“ vysvětluje Daniel Fiala z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, v.v.i. Mezi největší znečišťovatele rybníků v současné době patří odpadní vody z vesnic a měst, hnojení rybníků a erozní splachy z orné půdy. V Česku dosud chybějí účinné limity pro vypouštění fosforu.

Podobná akce, kdy by byla plošně měřena průhlednost vody na mnoha místech současně, nemá u nás dosud obdoby. Podobné měření, využívající konceptu občanské vědy, se konalo v Severní Americe, kde se díky širokému zapojení veřejnosti podařilo získat unikátní data. Ornitologové i hydrobiologové věří, že s podobným úspěchem se setkají i u nás. Dobrá znalost aktuálního stavu je totiž nezbytným předpokladem k tomu, aby se situace mohla zlepšit.

Jak měřit průhlednost vody?

„Měření průhlednosti je velice jednoduché, zvládne ho opravdu každý,“ konstatuje Vermouzek. Jedinou potřebnou pomůckou je Secchiho [sekkiho] deska, kterou si zvládneme vyrobit doslova za pár korun z materiálu, který snadno pořídíme v papírnictví nebo najdeme doma. Secchiho deska je kruh s průměrem 20—30 cm rozdělený na čtyři čtvrtiny, dvě černé a dvě bílé. Tento kruh spouštíme na provaze do vody a zjišťujeme hloubku, kdy černá s bílou splyne. Podrobný návod na výrobu Secchiho desky i na měření najdete na voda.birds.cz.

„Vyhlašujeme dva hlavní termíny měření průhlednosti v letošním roce, druhou polovinu dubna a druhou polovinu června. Umožní nám to posoudit změny na jednotlivých lokalitách,“ říká Vermouzek. „Ani zdaleka se ale nemusíme omezovat jen na tuto dobu. Lepší je opakovat měření alespoň 1x měsíčně od dubna do srpna. A nejlepší je opakované měření na stejné lokalitě třeba každý týden.“

Naměřené hodnoty zapíšeme do formuláře na voda.birds.cz – a hned se v mapce přesvědčíme, jak je na tom náš rybník v porovnání s ostatními.

Měření průhlednosti je příjemná zábava pro rodiny s dětmi, školní družiny, zájmové kroužky, ale i pro všechny zájemce o přírodu a hezké životní prostředí.

Mokřady v Česku

Termínem „mokřad“ označujeme jakékoli s vodou svázané prostředí v krajině — od podmáčených luk, přes rybníky až po řeky. V Česku je dnes necelých 120 000 ha mokřadů (1,5% rozlohy země), z toho 52 000 ha připadá na rybníky. Mokřady hrají nezastupitelnou roli v koloběhu vody, živin a energie. Jsou proto z ekologického a vodohospodářského pohledu klíčovou součástí krajiny.

Rybníky jsou mnohde lokálním centrem přírodní rozmanitosti. Kromě své rybochovné funkce plní i celou řadu mimoprodukčních funkcí (ochrana biodiverzity, rekreace, sport, protipovodňová ochrana, dotace vodních toků při suchu, atd.), podobně, jako například lesy. Na rozdíl od lesů ale mimoprodukční funkce rybníků nejsou zakotveny v zákoně, což otvírá větší možnosti jejich devastace.

Zajímavostí je, že v renesanci dosahovala celková rozloha rybníků 180 000 ha a České země patřily k evropským velmocem v chovu ryb – i přesto, že tehdejší produkce kaprů dosahovala jen asi 50 kg/ha, oproti dnešním 500 kg/ha.

Seznamte se s ptákem roku

Od dubna do června se budou konat vycházky za ptákem roka na lokalitách s výskytem potápky černokrké v různých částech naši republiky. Sledujte web www.birdlife.cz a Facebook ČSO.

Více o potápkách se můžete dovědět i ve zvláštním čísle Ptačího světa. Dostupný je online na publero.com/title/ptaci-svet/ nebo si můžete objednat tištěnou verzi.

Kontakt

Jaroslav Cepák, ornitolog, 606 183 587

Daniel Fiala, hydrobiolog, VÚV T.G.M, daniel_fiala@vuv.cz, 220 197 348

Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, verm@birdlife.cz, 773 380 285

Na měření průhlednosti vody spolupracujeme s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka a Českou limnologickou společností.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství