ČSO: Po vstupu do EU poklesly počty polních ptáků

4. července 2018 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

vrány - ptáci strom - IMG_2471

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Informoval o tom dnes ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Podle ČSO je tak evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny. V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že ke zhoršení situace došlo po vstupu Česka do Evropské unie.

Populace ptáků zemědělské krajiny se v Evropě snižují od 70. let 20. století. Tempo poklesu bylo vyšší v západoevropských zemích a dávalo se do souvislosti s jejich zapojením do Společné zemědělské politiky Evropské unie. Ta je založená na dotacích podporujících co nejvyšší produkci zemědělských podniků. Aby se zvyšovaly výnosy, zemědělská výroba se intenzifikuje: používají se účinnější hnojiva a pesticidy, pole se stříkají a hnojí častěji. Na přírodu má však intenzifikace silně negativní dopady. „V případě ptáků se omezuje potravní nabídka, mizejí hnízdní biotopy a často dochází i k přímému zničení hnízd. To všechno se projevuje snižováním ptačích populací,“ vysvětluje hlavní autor studie, docent Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

V případě východoevropských zemí se zdálo, že postižení biodiverzity intenzifikací zemědělství nebude tak výrazné jako v západní Evropě. V souvislosti se socioekonomickými změnami po pádu totalitních režimů v 90. letech minulého století zde k intenzifikaci nedocházelo a populace ptáků zemědělské krajiny se dokonce po několik let začaly obnovovat. V roce 2004 se však většina postkomunistických zemí v souvislosti se vstupem do Evropské unie zapojila i do Společné zemědělské politiky. Vyvstává proto zásadní otázka, zda se tento akt nějak projevil v početnosti ptačích populací.

„Tuto otázku jsme se rozhodli otestovat na datech z dlouhodobého monitoringu ptáků v Česku“, vysvětluje Reif. „Dobrovolní spolupracovníci ptáky sledují již od roku 1982 a data pokrývají dostatečně dlouhou časovou řadu před vstupem Česka do Evropské unie (1993—2004) i po vstupu (2005—2017). Zároveň jsme analyzovali i vývoj hektarových výnosů plodin pokrývajících většinu orné půdy jako měřítko intenzity hospodaření.“ „Naše analýza jasně ukázala, že se po vstupu do Evropské unie o čtvrtinu zvýšily hektarové výnosy (konkrétně o 19—29 % v závislosti na konkrétní plodině). Zároveň razantně, zhruba o 30 %, poklesla početnost populací ptáků zemědělské krajiny,“ vysvětluje Reif hlavní výsledky studie.

Tato časová shoda je sice nápadná, ale ještě by nemusela znamenat, že spolu oba jevy souvisejí. „Proto jsme provedli několik dalších testů s cílem nalézt případné další faktory, které by mohly výsledek ovlivnit. Analýzy ukazují, že životní strategie, migrace ani klimatické nároky druhů výsledky neovlivňují a vstup do Evropské unie vyšel jako hlavní vysvětlující faktor. Ukazuje se také, že čím vyšší je v jednom roce intenzita hospodaření, tím méně polních ptáků zjistíme v roce následujícím, a to bez ohledu na počasí.“

Zmíněné zhoršení situace je navíc patrné jen u polních ptáků, u lesních druhů žádnou takovou změnu nepozorujeme. Společná zemědělská politika a špatné nastavení dotací jsou tedy opravdu hlavní příčinou, proč z našich polí vzniká zelená poušť. Je tomu tak i přesto, že dotační programy obsahují i nástroje na ozelenění a k přírodě šetrné hospodaření – ty jsou ale v menšině a nestačí vykompenzovat škody vzniklé plošným dotováním produkce.

Výsledky studie tedy svědčí o tom, že zapojení Česka do Společné zemědělské politiky Evropské unie mělo pro naši přírodu skutečně neblahé důsledky. Přitom země bývalého východního bloku se právem považují za centrum evropské biodiverzity zemědělské krajiny. Nyní by bylo vhodné ověřit, jestli se česká situace opakuje i v jiných zemích s podobou historií. Zároveň je potřeba změnit zemědělskou dotační politiku tak, aby kladla větší důraz na zachování živé přírody. Vzhledem k jednáním o rozpočtu pro nové programové období Evropské unie na roky 2021—2027 je k tomu nyní ta nejvhodnější doba. „Evropskou unii potřebujeme, evropskou zemědělskou politiku potřebujeme reformovat,“ shrnuje situaci Vermouzek.

Právě publikovaný odborný článek je dostupný na adrese https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/conl.12585

ČSO, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Statistiky a kauzy