V ČR se dlouhodobě konzumuje v průměru o půlku ryb méně než v EU

13. září 2016 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

ryby-pokrmy-gulas-img_2686

I když zdravotní benefity rybího masa tvoří dlouhý výčet, v ČR se jejich konzumace nezvyšuje. Upozorňuje na to v rubrice „Potravina týdne“ časopis STYL.

„Od roku 1960 se pohybuje spotřeba ryb mezi 4,7–6,8 kg na osobu a rok, v posledních dvaceti letech se nic nezlepšilo, je to 5,5 kg na osobu a rok. To je žalostně málo. Je to méně než polovina hodnoty průměrné spotřeby ryb v Evropě a něco málo přes čtvrtinu průměru celosvětové spotřeby,“ konstatuje potravinářská odbornice Jana Dostálová a vzápětí uvádí argumenty, proč bychom měli ryby jíst častěji.

„Jejich maso je v porovnání s masem ostatních živočichů snadněji stravitelné. Skládá se z vody (50–83 %), kvalitních bílkovin (16–20 %), tuku (1–35 %) a zanedbatelného množství sacharidů. Mají tuk bohatý na nenasycené mastné kyseliny, především na n-3 (omega 3), vícenenasycené mastné kyseliny DHA a EPA (dokosahexaenová a eikosapentaenová).“ Ty mimo jiné pozitivně ovlivňují náš srdečně cévní systém. „Z tohoto důvodu se doporučuje pravidelná konzumace ryb, alespoň dvakrát v týdnu jedna porce (tedy 400 g za týden),“ doplňuje docentku Dostálovou Mgr. Tamara Starnovská, druhá výživová specialistka z Fóra zdravé výživy. „Z vitamínů mají význam A a D (jsou přítomny i vitamíny skupiny B), z minerálních látek fosfor, zinek a selen. U mořských ryb je důležitý obsah jódu.“

Čerstvé ryby jsou drahé, to je pravda. Přesto se najdou cesty, jak se s vyšší cenou vypořádat. Za celé ryby zaplatíme méně než za vyfiletované. Z odřezků a hlavy můžeme navíc uvařit skvělou polévku – nejen na Štědrý večer. Chceme-li si dopřát dražší rybu, oprášíme na jindy levné recepty, tak na rybičku ušetříme. Kdy jste měli naposledy brambory na loupačku, krupicovou kaši nebo čočku?

A co tvrzení, že v mořských živočiších se usazují těžké kovy a jedovaté látky? Ryby ulovené u ústí velkých řek, kam se dostávají městské splašky, nebo říční ryby některých oblastí jihovýchodní Asie mohou obsahovat toxické složky (například rtuť) a patogenní mikroorganismy. Na našem trhu je však nezávadnost ryb kontrolována Státní veterinární správou, proto se nemusíme obávat. Neobstojí ani argument, že lososi či tresky z chovů nemají tak výhodné složení jako z volného moře. Může tomu tak sice být, složení masa a zejména tuku záleží na potravě, vodě a pohybu. Ale kuřata jsou přece krmena také granulemi. I v umělých odchovech ryb je možné dosahovat dobrých nutričních hodnot. Nezapomeňte, že sádky jsou zasazeny do přírodních mořských vod. A jak uspějí v souboji s mořskými sladkovodní druhy? Mořské tučnější ryby mají obecně výhodnější složení, ale ty sladkovodní za nimi příliš nezaostávají, mají zase své benefity.

Zdroj: časopis STYL, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (rybí guláš)

 

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy