V ČR chybí dlouhodobá vodohospodářská koncepce

31. srpna 2015 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Prevence povodní, voda v krajině

Vlasák - Barák - SOVAK - IMG_1769_zmens

Česká republika se nedostatečně zabývá vlivy očekávaných klimatických změn na zásobování obyvatel pitnou vodou. Připomíná to týdeník Zemědělec s tím, že zemi chybí jí dlouhodobá vodohospodářská koncepce, která by vytyčila cíle až na 40 let dopředu.

Poukázali na to opětovně ne nedávném setkání s novináři představitelé Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). SOVAK na chybějící koncepci upozorňuje již delší dobu. „Takový dokument v naší zemi zatím neexistuje, ačkoli je zcela zřejmé, že je jeho existence bezpodmínečně nutná,“ řekl předseda představenstva sdružení František Barák. Podle něj se sdružení obává podcenění péče o zdroje pitné vody a nedostatečné obnovy vodohospodářské infrastruktury.

Stát by mohl pomoci například snížením daně z přidané hodnoty. „Platíme i za vypouštění vody, kterou odevzdáváme v lepším stavu, než je v řekách, a stát hledá cestu, jak poplatky ještě zvýšit,“ řekl Barák již dříve. Podle sdružení by se mělo v České republice investovat do obnovy vodovodů kolem 20 miliard korun, aby byla zachována alespoň jejich současná kvalita. Skutečně se podle Baráka ročně investuje zhruba polovina této sumy. Podle dřívějších vyjádření ministerstva zemědělství ale sdružení počítá s nižší životností a vytváří tlak, aby se mohlo zvyšovat vodné a stočné. Pokud ministerstvo životního prostředí prosadí zdražení odběrů podzemní vody, jak dříve avizovalo, promítne se to do cen pro odběratele, řekl Barák. Blíže nechtěl možné zdražení kvantifikovat, podle něj bude záviset na konkrétním plánu ministerstva a na jednotlivých provozovatelích vodovodní soustavy. Polovina pitné vody se přitom v České republice vyrábí z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. Ročně se vyrobí zhruba 600 milionů metrů krychlových.

Barák připomněl, že vodohospodářství v současné době vychází z Koncepce vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství do roku 2015, ke které podle Baráka zatím neexistuje navazující dokument. „Tato koncepce je navíc v mnoha směrech překonaná,“ podotkl s tím, že spíše než o koncepci jde o materiál popisující stav oboru, který nezohledňuje ani aktuální vývoj počasí, ani nemá ambici koordinovat kroky a opatření jednotlivých ministerstev, která ovlivňují vodohospodářství v naší zemi. Dělené kompetence v oblasti vodního hospodářství přitom způsobují nemalé komplikace, a proto by bylo žádoucí, aby byla vodohospodářská koncepce pojata obdobně nadresortně jako dokument týkající se prevence sucha a povodní, který schválila česká vláda. Vyzýváme proto ministerstvo zemědělství, aby se takovým dokumentem začalo urychleně zabývat,“ zdůraznil Barák.

K tomu, aby ČR zajistila koordinaci mezi státní správou a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zefektivnit opatření při naplňování evropské Rámcové směrnice o vodě, vyzvala Českou republiku i Evropská komise. Ta vydala pro oblast vodohospodářství v ČR soubor doporučení, která se mimo jiné týkají zlepšení monitoringu znečištění vod nebezpečnými látkami, odstraňování těchto zátěží či zajištění metodiky minimálních zůstatkových průtoků v souladu se směrnicí a dobrým ekologickým stavem. Komise také doporučuje provést úplnou ekonomickou analýzu používání vody včetně výpočtu environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje vody a přehodnotit přístup ČR k osvobození od poplatků za vodu v době sucha a zahrnout tuto problematiku do plánů povodí.

Podle Baráka by péče o vodu měla spadat pod jedno ministerstvo. Nyní je problematika povrchové vody v gesci ministerstva zemědělství a podzemní zdroje v gesci ministerstva životního prostředí. Ministerstvo zemědělství ale o změnách neuvažuje. Barák míní, že jediné zodpovědné ministerstvo by se mohlo věnovat problematice vody z různých úhlů pohledu. Správa vod by měla být sjednocená i kvůli tomu, že srážky ovlivňují stav podzemních vod stejně jako vodu v řekách a rybnících, uvedl. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána je změna kompetencí ministerstev politickým rozhodnutím, změny by se nejdřív musely objevit v kompetenčním zákoně. „O tom se zatím nediskutuje,“ uvedl mluvčí. Plán boje proti suchu, který schválila před několika týdny vláda, se podle Baráka dostatečně nezabývá například změnami klimatických vlivů, které v budoucnu v ČR nastanou.

Na plánu boje proti suchu, který vláda na konci července schválila, se sdružení nepodílelo. Do budoucna by ale spolupracovat chtělo. Většina navržených kroků podle něj spíše zohledňuje zadržení vody v krajině než zajištění pitné vody pro obyvatelstvo. Plošné zajištění dostatku pitné vody v odpovídající kvalitě považuje SOVAK za klíčový strategický a veřejný zájem. „K tomu je však nutný odpovídající legislativní rámec, jehož součástí musí být i kontrola účelné obnovy vodohospodářské infrastruktury a provázanost péče o zdroje pitné vody s péčí o zdroje vody jako takové,“ konstatoval Barák.

Stát by se měl podle Baráka například zaměřit na budování rybníků, které pomáhají udržování vody v krajině, ale také zvyšují úroveň podzemních vod. Největší sucha nyní jsou na Moravě a ve východních Čechách, kde v minulosti bývalo rybníků více, řekl Barák.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace