Chytridiomykóza obojživelníků stále straší, nejnověji už i mloky

11. října 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

IMG plavající žába_6135

Příčin populačních poklesů žab, ocasatých a červorů je několik a nebude lehké je zvrátit. Podle posledních poznatků, jak uvádí populárně – vědecký server osel.cz, je jednou z nejzásadnějších chytridiomycetní plíseň Batrachochytrium dendrobatidis.

Významnou roli hraje degradace prostředí, nadměrný lov a introdukce nepůvodních organismů. Světový ohlas v krizi biodiverzity obojživelníků, ale získala především chytridiomycetní plíseň Batrachochytrium dendrobatidis (dále jí říkejme po anglickém vzoru pouze Bd). Ta pravděpodobně stojí za úbytkem druhů v obou Amerikách a Austrálii, ale i v Evropě působí u citlivých druhů lokální masové úhyny. Rhys Farrer  et al. z Imperial College v Londýně před časem (2011) zjistili, že za většinu zjevných úhynů žabiček po celém světě je zodpovědná jediná linie Bd (tzv. GPL = global pandemic lineage). Zároveň se ukazuje, že jednotlivé linie můžou hybridizovat za vzniku ještě horších verzí, děje se tak u obchodovaných obojživelníků (Schloegel et al. 2012). Není překvapivé, že za hlavní šiřitele chytridiomykózy jsou tím pádem považováni skokani volští (Lithobates catesbeianus) chovaní na maso a drápatky (Xenopus laevis) v minulosti masově chované pro medicínské účely (pro zajímavost, jak test funguje: zde). Oba tyto druhy žab jsou masově přesouvány mezi kontinenty a zároveň na mnoha místech jsou invazivní a přímo narušují původní společenstva.

Na konci srpna 2013 byla online zpřístupněna práce An Martel a kolektivu, která popisuje nový druh rodu Batrachochytrium – nazvali jej B. salamandrivorans (dále už jen Bs). Jak jméno napovídá, tento nový patogen napadá mloky a způsobuje otevřené kožní rány, jako by pokožku něco sežralo. Není nutné oddávat, že takové rány se stávají bránou pro další infekce a onemocnění je pro mloky smrtelné. Bs byla popsána z mrtvých a umírajících mloků z jižního Holandska. Tam mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) dosahuje okraje areálu rozšíření a těch několik populací, které se v Holandsku vyskytují (vyskytovali) jsou předmětem mnohaletého monitoringu. V roce 2010 byl zaznamenán populační krach, celkový pokles populace v období 1997-2011 činil 96 %. Na všech lokalitách, kde se původně odhady počtů pohybovaly ve stovkách, se v letošním roce zatím povedlo najít pouze jediného živého mloka a tento druh je pro Holandsko považován za téměř vyhynulý.

To, že za úbytkem mloků v Holandsku stojí nová chytridiomyceta autoři práce dobře doložili. Všechny nalezené mrtvé a nemocné jedince testovali na celý soubor potenciálních patogenů obojživelníků a pozitivní výsledek byl pouze pro Bs. Následné experimentální infekce mloků vedly do měsíce k úmrtím. Zajímavé ale je, že ropuška starostlivá (Alytes obstetricans), pro Evropu druh patrně nejcitlivější na „normální“ chytridiomykózu, byla v experimentech vůči mločí plísni imunní. Dále se ukázalo, že Bd a Bs mají jiné hostitelské preference, dokonce i odlišné teplotní optimum (Bs 15°C, Bd kolem 20°C).

Přestože monitoringu chytridiomykózy obojživelníků se v Evropě věnují desítky výzkumníků, Bs mohla dosud unikat pozornosti díky rozdílům v DNA. Tato odlišnost vede k tomu, že citlivá ale vysoce specifická metoda detekce Bd pomocí kvantifikační PCR jinou chytridiomycetu vůbec nezaznamená.

Objev nového druhu patogenu, který je vysoce nakažlivý a působí prakticky 100% mortalitu, není dobrou správou pro evropské obojživelníky. Každopádně jeho včasný popis a vyvinutí detekční metody v kombinaci s plošným výzkumem chytridiomykózy mají šanci zabránit zavlečení tohoto patogenu do všech koutů světa, jak se to stalo v případě Bd. Naneštěstí tak jak v případě Bd ani u Bs se ještě neví, odkud pochází a jestli/nebo kam se šíří. Nechme se ale překvapit co přinesou nejbližší roky výzkumu obojživelníků a jejich nemocí.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Martel, A., A. Spitzen-van der Sluijs, et al. „Batrachochytrium salamandrivorans sp. nov. causes lethal chytridiomycosis in amphibians.“ (1091-6490 (Electronic)), foto: Naše voda Odkaz na abstrakty Evropského herpetologického kongresu 2013, na kterém se mluvilo jak o vymizení mloků v Holandsku, tak o Bs.

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství