Chroust maďalový zničil na Moravě stovky hektarů lesa

23. července 2014 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině , Statistiky a kauzy

foto-ponravy-chroust

Na území spravovaném státním podnikem Lesy České republiky (LČR) v oblasti Lesní správy Strážnice došlo v posledních třech vývojových cyklech ke zničení 200 hektarů mladých lesních porostů škůdcem chroustem maďalovým. Informoval o tom mluvčí LČR Zbyněk Boublík.

Dalších 75 hektarů bylo podle jeho údajů zničeno v roce 2013. Chroust maďalový (Melolontha hippocastani Fabr.), se tak stal v posledních letech v oblasti Hodonínské a Bzenecké Doubravy o výměře cca 6 500 hektarů nejvýznamnějším hmyzím škůdcem. Uvedené oblast poskytuje totiž podle LČR ideální podmínky pro gradaci tohoto historicky významného škůdce mladých porostů. Ponravy (larvy chrousta) vyvíjející se v půdě poškozují kořeny rostlin a způsobují mnohonásobně větší škody než dospělí brouci, kteří se rojí jednou za čtyři roky. Jejich žírem jsou poškozovány nejen čerstvé výsadby, ale i odrostlé sazenice.

Poškození porostů ponravami se začíná více projevovat druhým a třetím rokem po rojení brouků, kdy provádí žír na kořenech stromků robustnější ponravy druhého a třetího vývojového stupně. Možnosti obrany jsou velmi omezené. Aktuálně není v ČR registrován žádný půdní přípravek, který by mohl být použit na ochranu sazenic před žírem ponrav. Jiná opatření vedená proti ponravám jsou finančně velmi nákladná a nezajistí efektivní snížení jejich populační hustoty. Nejúčinnějším známým způsobem obrany proti chroustům je hubení dospělců v průběhu rojení leteckou aplikací přípravků na ochranu rostlin. Takto bylo zasahováno ještě v 90. letech minulého století (letecký postřik byl naposledy prováděn v letech 1999 a 2003, v dalších letech již nebyl povolen).

Lesní zákon ukládá vlastníkovi lesa monitorovat stav škůdců a realizovat opatření, která by zabránila vzniku škod na lesních porostech. Z těchto důvodů bude zažádáno o povolení letecké aplikace přípravků proti dospělcům chroustů v roce rojení 2015. V případě jeho neprovedení lze předpokládat postupný vznik až kalamitních škod s omezením všech funkcí lesa včetně zde nejvýznamnější funkce půdoochranné.

Naše voda, foto LČR

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka