Chov ryb, hlavně lososů, přináší miliardy dolarů a láká už i výrobce krmiv

21. srpna 2015 | Rubrika: Nápoje a voda v potravinách , Podnikání s vodou a zákony

Rokytno - intenzivní chov úhoři - IMG_2749

Americká společnost Cargill, jeden z hlavních obchodníků s komoditami, před pár dny za půldruhé miliardy dolarů koupila norskou firmu EWOS. Informuje o tom server byznys.ihned.cz s tím, že jde o největšího světového výrobce krmiv, která se na farmách podávají lososům.

Celosvětová produkce této velice oblíbené ryby na farmách během uplynulých let stoupla zhruba o třetinu na 2,5 milionu tun. Více než polovina uvedeného objemu pochází právě z Norska, na druhém místě je Chile. „Investici v Norsku pokládáme za strategickou, neboť cílevědomé podnikání na vodních plochách má podle našeho názoru velice slibnou perspektivu,“ komentuje v listu The Wall Street Journal David MacLennan, šéf Cargillu. Na kilogram váhového přírůstku chovaného lososa se v průměru spotřebuje 1,4 kilogramu krmné směsi, uvádí Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Akvizice v Norsku je pro Cargill druhou největší od roku 2011, kdy za dvě miliardy dolarů převzal nizozemského výrobce krmiv Provimi. Američané, kteří obchodují hlavně s obilím, současně s převzetím největšího světového dodavatele krmných směsí pro lososy získají důležité výrobny nejenom v Norsku, ale také v Chile, Skotsku a Kanadě, které jsou rovněž významnými dodavateli lososa. Cargill se chystá investovat také ve Vietnamu, kde se chovají hlavně velice chutné ryby tilapie a sumec.

Norská firma EWOS, kterou předtím vlastnily dva americké fondy soukromého kapitálu, ročně vyrábí přes 1,2 milionu tun krmných směsí pro lososy. Patří jí třetina světového trhu s touto specialitou. Výroba krmných směsí pro lososy je silně koncentrována. Hlavní konkurenti dominantního norského dodavatele jsou v podstatě jenom dva: BioMar, součást dánské skupiny Schouw & Co, a Skretting, divize nizozemské firmy Nutreco. „Předpokládáme, že byznys spojený s chovem ryb a jiných vodních živočichů přiláká další velké společnosti, které obchodují s komoditami. Noví investoři sehrají klíčovou úlohu v tom, co nazýváme modrá revoluce,“ uvádí podle agentury Bloomberg Gorjan Nikolik, analytik nizozemského ústavu Rabobank.

Akvakultura, jak se také nazývá cílevědomé obhospodařování vodních ploch, bude skýtat nejenom stále více ryb, ale také humrů, raků, krabů, krevet, mušlí a dalších pochoutek. Jejich hlavními dodavateli  kromě lososa zůstanou rozvojové země, včetně těch nejchudších, například Bangladéš. Na celou Asii připadá kolem 90 procent celosvětové produkce ryb a dalších vodních živočichů. „Nejrychleji poroste produkce chovaných krevet, jež by se měla během deseti let zdvojnásobit ze současných zhruba čtyř milionů tun, předpovídá George Chamberlain, prezident Global Aquaculture Alliance (GAA).

Zatímco objem tradičně lovených ryb a dalších vodních živočichů už několik let stagnuje na 90 milionech tun ročně, produkce z akvakultury roste. Letos by měla podle předpovědi FAO meziročně stoupnout o pět procent na 78 milionů tun, zatímco tradiční rybolov přinese 90,6 milionu tun (růst jen o 0,7 procenta).

Evropská unie musí 65 procent ryb a dalších produktů dovážet. Firmy zde o jejich chov nedbají, takže EU se na celosvětové „akvakultuře“ podílí dvacetinou. Založit rybí farmu není v EU vůbec jednoduché. Nejen kvůli byrokratickým procedurám, které musí farmář podstoupit, ale i kvůli nedostatku vhodných vodních ploch.

Zdroj: http://HN.IHNED.CZ, foto (intenzivní akvakultura) Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzy