V prevenci rizik sucha a optimálnímu využití vody by se může ČR inspirovat v Izraeli. Poukázala na to reportáž zpravodajské televize ČT 24.

Z obřích rezervoárů směřuje voda prostřednictvím zavlažovacích trubiček až přímo ke kořenům. Vodu vypouští drobnými kapkami a bez zbytečného odpařování. Z počítačové centrály se řídí čas, místo i množství vláhy. Díky tomu tak mohou prosperovat i pole a sady zasazené do písku. Celých 80 procent použité pitné vody se na vyprahlém jihu země využívá znovu. „Postavili speciální trubky, které sem přivádějí vodu z Tel Avivu. Velmi dobře ji vyčistí, třikrát se filtruje a pak doteče k nám,“ uvedl vedoucí agronom oblasti Eškol Zvika Inbal.

V Izraeli nemají jinou možnost než maximalizovat využití pitné vody. V oblasti je vody odjakživa málo, a tak se museli naučit, jak vystačit s málem. Kromě efektivního zavlažování a recyklace využívají i superodolné plodiny. Přestože je pro zemědělství vhodná pouhá pětina izraelského území, dovedou zemědělci pokrýt izraelskou potřebu potravin z celých devadesáti procent. Ukázkovým příkladem schopnosti místních farmářů obdělávat půdu v extrémních podmínkách jsou arašídové plantáže, které se rozléhají uprostřed Negevské pouště.

Obrovské investice do výzkumu přeměnily dřevní počátky socialistických komunit kibuců v moderní odvětví s exportem ve výši skoro 70 miliard korun. „Vyvážíme přes 50 procent naší celkové produkce čerstvých bylin na evropské trhy. To je velmi pěkné číslo,“ zmínil pracovník zemědělského ústavu Volcani Center Assaf Sagiv. V zemi se vypěstují ředkve, mrkve, brambory i citrusy. Díky hnojivu a minerálům z přimíchávané mořské vody nesou odolné druhy stejně jako v příznivějších podmínkách.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz, ilustrační foto Naše voda – Petr Havel (Mrtvé moře)