Z českých polí mizí půda

13. listopadu 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

eroze - 1_Obr

Škody způsobené vodní erozí přesahují 10 miliard korun ročně. Připomíná to deník Lidové noviny s tím, že o peníze přicházejí majitelé pozemků i obce.

Nánosy bahna v řekách a přehradách, klesající hodnota obdělávaných zemědělských ploch. Česká pole přicházejí ve velkém o kvalitní půdu. Stačí silnější déšť a hlína se valí pryč. Škody jsou miliardové. „Na základě odhadu nákladů na odstranění sedimentů a ztráty živin dosahují roční škody způsobené vodní erozí v průměru více než 10 miliard korun,“ uvádí se v poslední zprávě o stavu životního prostředí.

Půdní eroze je sice přirozený proces, jenže člověk ji svým nešetrným hospodařením v některých regionech výrazně urychlil. Z polí už zmizely desítky tun půdy. Například na jižní Moravě už jsou na zemědělských pozemcích místa, kde vykukuje hornina. „Erozí je ohroženo zhruba padesát procent zemědělské půdy,“ řekla mluvčí ministerstva zemědělství Dana Večeřová.

Pole nejsou schopna zadržovat vodu, což mnohdy na vlastní kůži pocítí lidé v nejbližších vesnicích, kam při povodních nebo větších lijácích připluje i zemědělská půda. Bláto zaplaví silnice, studny nebo inženýrské sítě. „Z dlouhodobého hlediska se stav zhoršuje, což je dokumentováno nárůstem nákladů na odstraňování škod způsobených erozí a na obnovu zničeného majetku obcí i dalších dotčených subjektů,“ uvádí se v citované ekologické zprávě. Kromě půdy se ale z polí dostávají i hnojiva a další přípravky na ochranu plodin. „Právě splach půdních částic a na nich vázaných živin a dalších chemických látek představuje významné riziko pro vodní zdroje v České republice,“ upozornil dokument. Například odbahnění Luhačovické přehrady trvalo spolu se všemi potřebnými pracemi bezmála dva roky, nákladní auta odvezla téměř 300 tisíc kubíků bahna a Povodí Moravy investovalo do vyčištění přehrady 125 milionů korun.

„Podobně byla zanesená třeba i přehrada Jevišovice,“ dodal někdejší poradce ministrů zemědělství Michal Pospíšil, který se problémy s půdní erozí zabýval roky. Česko má podle Pospíšila unikátní systém hodnocení půdy, který se vyjadřuje zkratkou BPEJ (takzvaná bonitovaná půdně ekonomická jednotka). Tato jednotka prostřednictvím pětimístného kódu vyjadřuje kvalitu půdy. BPEJ následně využívá ministerstvo financí pro stanovení daně ze zemědělských pozemků. Bonitace se prováděla v letech 1974 až 1980. Půda na mnohých polích je ovšem v mnohem horším stavu. Nové posuzování, které se teď průběžně provádí, tak hodnotu pole snižuje až o desítky procent.

„Jedním z možných způsobů, jak stanovit škody způsobené erozí, je vyhodnocení změny průměrné ceny půdy. Snížení ceny zhruba 50 tisíc hektarů, které se mezi lety 2011 a 2012 přeceňovaly v rámci aktualizace BPEJ, činilo 85,2 milionů korun,“ upozornila zpráva o životním prostředí.

Například na polích v katastru Moravského Písku se už před několika lety podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy snížila hodnota metru čtverečního o třetinu ze 7,19 na 5,03 korun. Tamní radnice pak dostala na daních od státu o stovky tisíc korun méně. Kromě jiného se na tom podepsala právě i nižší hodnota půdy.

Podobně jsou na tom i jiné obce. Například v katastru jihomoravských Soběšic se snížila cena za metr čtvereční o bezmála 30 procent, v Řepce o 25 procent a v Ivanovicích o takřka 17 procent. Některé radnice si přitom ani neuvědomují, že jim ze zdevastované půdy plynou nižší daně.

O peníze nepřicházejí jen obce, ale i majitelé zemědělských pozemků. Na mnoha polích totiž stále platí původní hodnota pozemků, i když pole už kvůli erozi takovou cenu nemá. Jenže přecenit celou republiku je práce na desítky let. Mnozí majitelé tak platí na daních více, než by ve skutečnosti měli.

Kdo přijde o dotace Ministerstvo zemědělství i pod tlakem Evropské unie, která požaduje větší ochranu půdy a krajiny, se v posledních letech na problematiku erozí mnohem víc zaměřilo a nutí třeba farmáře na rizikových polích k šetrnějšímu hospodaření -jinak jim hrozí, že přijdou o část dotací. Zrychlenou erozi podle odborníků nejčastěji způsobuje nevhodný způsob hospodaření. Příkladem je masivní zcelování pozemků, pěstování monokultur nebo obhospodařování půdy bez ohledu na svažitost pozemků.

Dokument připomíná, že na silně erodovaných půdách se snižují výnosy až o 75 procent. Podle Pospíšila se situace na polích začíná měnit k lepšímu. „Rozhodně to ale není proces na jeden,dva roky,“ konstatoval.

Zdroj: www.lidovky.cz, foto Naše voda

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka