31.1.2018 9.23, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy
České vodní nádrže prozrazují, jak hospodaříme v krajině
Českobudějovičtí hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV) publikovali nedávno výsledky dlouhodobých šetření složení vody v tuzemských přehradních nádržích. Připomíná to enviweb.cz.
O aktivitách BC AV již portál Naše voda informovoval, na www.enviweb.cz nyní vyšly další podrobnosti, vycházející z monitoringu nádrží Slapy na Vltavě a Římov na Malši.,,Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpuštěných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech,“ říká jeden z autorů studie, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu BC AV. Rozsáhlé a často zbytečné meliorace zemědělské půdy zkrátily dobu zdržení dusíku v půdách, což způsobilo jeho odplavování do vody. K tomu se přidalo nadužívání syntetických hnojiv a další nevhodné zemědělské praktiky a společně vyústily do prudkého nárůstu koncentrací dusičnanu ve vodě, které dosáhly maxima na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Pozitivní obrat přišel po roce 1989, kdy došlo k jejich významnému poklesu s přechodem na tržní hospodářství, které bylo spojeno s ukončením meliorací, útlumem zemědělské výroby, snížením dávek a ekonomičtější aplikací hnojiv. K úbytku dusičnanů ve vodě přispělo i účinnější čištění odpadních vod a snížení množství škodlivin v atmosféře.
Zatímco ve vodě klesá podíl dusičnanů, nedá se to bohužel říci o fosforu, který se dostává do nádrže Slapy zejména s nedostatečně vyčištěnou vodou z čistíren odpadních vod a který je hlavní příčinou růstu sinic. Změny v koloběhu fosforu jsou pak příčinou větší zranitelnosti tohoto zdroje vůči eutrofizaci. Na Slapech rovněž narůstá podíl chloridů a sodíku, což svědčí o rostoucí spotřebě soli při chemické údržbě silnic v zimním období. Vliv klimatické změny na kvalitu vody je zase jasně demonstrován na obou nádržích nárůstem teploty hladinové vrstvy od počátku devadesátých let. ,,Na Římově i na Slapech vzrostla teplota vody za posledních 30 let o cca 1°C, tedy zhruba 0.3 stupně za jednu dekádu. Největší oteplení je patrné v jarních měsících – dubnu, květnu a červnu,“ uvádí Petr Znachor.
Po analýzách iontového složení vody a dalších abiotických faktorů se vědci následně zaměří na to, jak na změny kvality vody zareagovaly živé organismy.
Zdroj: www.enviweb.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (přehrada Slapy)
31.1.2018 9.23, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzyAktuality
Předseda ÚOHS zrušil pokutu za tendr na čističku v Semtíně
Akt. 20.9.2024 15.50Rubrika: Vodovody a kanalizace
Povodí Moravy: První výpočty dokazují zásadní efekt nádrží
Akt. 20.9.2024 12.30Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině