České houby dokázaly vytlačit polskou konkurenci z obchodů

17. prosince 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Nápoje a voda v potravinách

houby - IMG_7856

Zhruba 20 tun hub vyroste každý týden na farmě v Nedvědicích. Jak přitom informují Hospodářské noviny, jde o hlívy, které se prodávají téměř ve všech marketech v ČR.

Na první pohled vypadají jako hrozny. Ze stropu kape voda, velká hala je lehce zamlžená a voní to tady jako na začátku podzimu v lese. Při bližším zkoumání se barevné trsy mění v chomáče různě velké hlívy. Jsou tmavě šedé, hnědé, jiné růžové. V největší pěstírně hub v Česku jich každý týden vyroste až 20 tun. „Jsme národ houbařů. Je sice pravda, že když houby rostou, tak se nám pravidelně o 20 procent sníží tržby. Ale Češi houby milují, a díky tomu se u nás prodávají,“ usmívá se výkonný ředitel firmy České houby Jiří Stočes. Nadšení šéfa houbařské společnosti potvrzují i čísla. Podnik loni navýšil obrat na 155 milionů korun a díky rozšiřování výroby by se příští rok měla suma vyšplhat na 190 milionů korun.

„Chceme jednoznačně dobýt český trh, být ve všech obchodních řetězcích a významně zasáhnout i oblast cateringu a gastronomie,“ tvrdí rozhodně šéf rodinné jihočeské firmy, která patří mezi 10 největších pěstitelů hub ve střední Evropě. Nedávno se také umístila na druhém místě v soutěži Vodafone Firma roku, kterou vyhlašuje vydavatelství Economia. Má farmy v Soběslavi a Nedvědicích. Kromě hlívy ve velkém pěstuje žampiony, dodatkově prodává i sušené houby a ovoce či čerstvé klíčky.

České houby už dnes dodávají téměř pro všechny markety nebo pro ně pěstují privátní značky. Produkty firmy lidé kupují v Bille, Penny Marketu, Aholdu, Sparu, Lidlu, Makru nebo Tescu. „Nově jednáme s Kauflandem, protože bude během ledna vypisovat roční tendr,“ prozrazuje Stočes. Česká hlíva navíc míří i za hranice, společnost ji vyváží do Nizozemska, Německa nebo Belgie.

Firma za poslední čtyři roky investovala 170 milionů korun do stavby nových farem pro pěstování hlívy i žampionů, nákupu technologií a zvyšuje výrobu. Za nutností investic ale také stojí konkurence – především z Polska. „My se neumíme dostat na polskou cenu, a hlavně ani nechceme, bojujeme kvalitou a schopností dodávat houby celý rok,“ vysvětluje ředitel firmy, ve které téměř 70 procent produkce hub tvoří žampiony a zbytek hlíva. Na žampionové farmě v Soběslavi je 17 stupňů. Různě velké zářivě bílé kloboučky vykukují z černostříbrné zfermentované slámy a rašeliny, kterou firma odebírá z Německa a Maďarska. „U nás totiž není nikdo, kdo by prodával hmotu složenou z trusu plného zrn naočkovaných myceliem,“ tvrdí hlavní technolog Michal Šídlo.

Citlivost žampionů značně omezuje možnosti exportu. Firma opakovaně řešila stížnosti ze Slovenska, že jim žampiony přicházejí otlučené. „Během jízdy po D1 nám houby nadskakovaly v bedýnkách a poškozovaly se,“ objasňuje Stočes. Z tohoto důvodu České houby dodávají žampiony výhradně pro tuzemského zákazníka. A podobně jako v případě hlívy, ani u žampionů nemají v Česku významného konkurenta.

Zdroj: Hospodářské noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony