29. 3. 2024

Česká voda do českých rukou nemusí být nejlepší volbou

Stejně jako ve všech oblastech života a podnikání platí i pro vodárenství, že nic není černobílé, případně, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Teze o „vrácení české vody do českých rukou“ tak nutně nemusí znamenat, že se občanům sníží ceny za vodné a stočné.

V prvé řadě je ale třeba zdůraznit, že „česká voda“ je česká pořád, chceme-li si takto vodu přivlastňovat. Docela klidně by si jí ale mohli přivlastňovat třeba také dinosauři, kdyby nevyhynuli – stejnou vodou jako my se totiž napájeli před miliony let i oni, což by jistě potvrdili hydrogeologové nebo paleontologové. Tak či tak, příslušné přivlastňovací zájmeno není (a proto ten příklad s dinosaury) vůbec podstatné – to důležité totiž je, jaký model poskytování vodohospodářských služeb je pro kvalitu a dostatek pitné vody pro obyvatelstvo optimální, a jak drahé pro člověka takové služby jsou. A tady platí to, co bylo řečeno v úvodu – totiž, že nic není černobílé, a nelze tedy jednoznačně konstatovat, že lepšími hospodáři jsou města a obce nebo naopak specializované vodohospodářské společnosti. Navzdory tomu, že politici a spasitelé lidstva nabízejí občanům pouze jednoznačné recepty.

Staré známé úsloví praví, že „vše je o lidech“, a to je také jednou ze dvou základních pravd, která platí i ve vodárenství. Druhou pak je různorodost místních podmínek, které mají vliv jak na cenu, tak na kvalitu vody, a v mnohých směrech jsou tak odlišné, až jsou nesrovnatelné. To v praxi znamená, že snahy měst a obcí dostat vodohospodářské služby (a zisky) pod svou kontrolu nemusí znamenat nižší ceny vody, stejně tak ale mohou – to ale nezáleží na typu smluv. O jejich podobě přitom samozřejmě mohou rozhodovat města a obce, které jsou dominantními vlastníky takzvané vodohospodářské infrastruktury prakticky na celém území republiky. Rozhodnutí by však neměla být motivována ani politicky, ani populisticky, což je často (bohužel) totéž. A především by taková rozhodnutí neměla podléhat emocím.

Vzhledem k tomu, že do obnovy „trubek“ je a bude nutné investovat nemalé peníze, není v praxi možné uzavírat smlouvy s kýmkoli (zdaleka nejen s nadnárodními společnostmi), třeba jen na rok. V takovém případě by do obnovy, která je nanejvýš žádoucí, nikdo neinvestoval. To ale zároveň znamená, že rozhodnutí o poskytování služeb, pokud bude docházet ke změnám stávajících provozovatelů, budou činěna na roky dopředu, a o to důležitější je a bude rozhodování na bázi odborné způsobilosti, komplexní ekonomické analýzy a sociální solidárnosti. To přitom není nic jiného, než potřeba dostatečně velké spádové oblasti (odborně se mluví o počtu ekvivalentních obyvatel – EO), které bude příslušná, ať již jakákoli, vodohospodářská společnost své služby poskytovat. Je přitom vhodné vědět, že vlastnická struktura vodárenství v ČR je neskutečně atomizovaná, zřejmě jako nikde jinde v Evropě a možná ani ne světě. To vyplývá ze skutečnosti, že ČR má po Francii nejvyšší počet malých lidských sídel (rozuměj – malých obcí), což značně komplikuje zajištění komfortních vodárenských služeb v řadě odlehlejších lokalit. Především proto, že je v takových lokalitách ekonomicky silně prodělečné budovat příslušnou infrastrukturu. Studny ani nové vrty navíc stabilní zdroje pitné vody v těchto místech dlouhodobě, budou-li eskalovat rizika sucha, nezajistí, takže jediným řešením bude i pro ty, kteří si to ještě neuvědomují, připojení na veřejné vodovody a kanalizace. Druhou možností pak samozřejmě je být bez vody – to ale asi nikdo nechce.

K „prodělečnému“ připojování menších sídel do veřejných sítí má ale sílu jen větší vodohospodářská společnost a ať se nám to může zdát dobré nebo ne, takovými společnostmi jsou u nás především ty nadnárodní. Můžeme je klidně vyhnat – ve světě je i díky postupujícím klimatickým změnám spousta míst, kde mohou své služby poskytovat a také poskytují. A poskytují je, jak ukazuje srovnání se státními, městskými a obecně municipálními společnostmi, v drtivě většině levněji. Jeden z příkladů z našich končin přitom ukazuje i zcela konkrétní rozhovor se zcela konkrétním člověkem ve zcela konkrétním městě – v Prachaticích. Samozřejmě to není příklad jediný, stejně tak jako by bylo jistě možné najít i příklady opačné. V principu ale platí to, co popsal již Alois Jirásek v pověsti o Svatoplukových synech – totiž, že nepřítel, v tomto případě sucho, zlomí každý jednotlivý proutek mnohem snáze, než celou otep.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda (zdroj pitné vody pro Prahu – vodní nádrž Švihov) Nina Havlová

26.7.2017 9.03, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Komentář týdne

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
26
27
28
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31