Z Česka mizí motýli i vydry. Kvůli suchu

6. března 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

louka motýl modrásek - IMG_7556

Na úbytek některých živočichů, například motýlů, upozorňuje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Problematice se věnují Lidové noviny (LN).

Nárůstem teploty a ubýváním srážek jsou podle materiálu nejvíce ohroženy horské oblasti, ale také jižní Morava. Už teď se kvůli suchu stěhují někteří ptáci. „Negativně se změna klimatu odráží například na populacích čejky chocholaté nebo vodouše rudonohého, což jsou bahňáci vázaní na vlhká místa v zemědělské krajině. Dlouhá období sucha, především v jarním období, je připravují o vhodná hnízdiště,“ napsala mluvčí Jihomoravského kraje Monika Brindzáková. Globální oteplování podle ní přináší pro ptačí populace další důsledky: změny migračního chování, načasování hnízdění, přesouvání do severnějších poloh a vyšších nadmořských výšek. Tyto změny jsou pomalé, postupné a nenápadné.

Úbytek některých drobnějších živočichů má z širšího pohledu negativní vliv i na další druhy. „Proměny teploty a množství vody mohou vést ke změně společenstev vodních rostlin a bezobratlých, kteří tvoří základ potravinového řetězce,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

O důsledcích pro vydry dnes vědci zatím spekulují. Potvrzují však, že v budoucnu budou mizet. Už teď je totiž na určitých místech patrný úbytek populace některých ryb. Týká se to například chráněné střevle potoční, která sídlí v horních úsecích menších toků, jež jsou náchylné k vysychání. Problém se aktuálně týká také perlorodky říční. „Během velkého sucha se musely populace perlorodky přenášet z potoků na Ašsku do vhodnějších podmínek. VNěmecku jim pouštěli do potoka pitnou vodu,“ sdělil LN Petr Pařil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pařil se svými kolegy čtyři roky zkoumal, jak se v důsledku sucha mění osídlení vodním hmyzem a dalšími bezobratlými ve vybraných potocích a říčkách.

Nepomáhají ani lidé. Ti mají například vliv na úbytek původních raků. „V dobré víře a z obavy před tím, že by mohli raci zahynout kvůli nedostatku vody, je přenášejí do jiných povodí. Často ale nepoznají, že jde o invazní druhy severoamerických populací, které přenášejí račí mor. A ten je pro původní druhy smrtelný,“ vysvětluje Pařil.

„Nejvíce ohroženy jsou samozřejmě druhy, které mají specifické nároky na prostředí a jsou vázané na stanoviště, která se vlivem klimatické změny budou výrazně měnit či dokonce zanikat,“ doplňuje Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. Konkrétním příkladem je tetřev hlušec, tetřívci a druhy, které jsou vázané například na vlhké louky. Těmi jsou v úvodu zmiňovaní motýli–modrásek očkovaný, bahenní nebo hořcový.

Výsledky mapování motýlů, za kterými stojí Entomologický ústav Akademie věd, ukazují, že z celkového počtu 161 druhů denních motýlů uváděných v České republice je 18 považováno za vyhynulé nebo nezvěstné. Dalším šestnácti druhům bezprostřední vyhubení hrozí. V různém stupni ohrožení je pak 73 druhů.

Zdroj: Lidové noviny (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (modrásek)

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Prevence povodní, voda v krajině