Červánky – meteorologický jev vznikající i díky vodě

12. prosince 2016 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

zapad-slunce-3-img_0873

I když jsou červánky relativně častým jevem na obloze, byl a je letošní rok na „krvavé“ západy i východy slunce bohatší, než je tomu obvykle. Jak ale červánky vznikají a co způsobuje jejich barvu?

Oblohu s červánky lze pozorovat při rozednívání, tedy po ránu, častěji ale při stmívání ve večerních hodinách. Červánky nemusí být vždy červené, ale i žluté, oranžové nebo růžové, což je dáno především výškou slunce nad obzorem. Červánky vznikají především po větrném dni. Při větrném počasí se totiž do atmosféry dostává více zvířeného prachu, na jehož částečkách při západu kondenzují vlivem nižší teploty vodní páry. Částečky prachu s ledovými krystalky jsou následně ozářené slunečními paprsky, dojde k jejich lomu a světlo se rozptýlí. Tento efekt vidíme jako barevné zbarvení oblohy.

Podle lidové moudrosti znamenají červánky možnou změnu počasí, což nemusí platit vždy, často ale tomu tak opravdu je. Většinou se tak děje, pokud lze vidět červánky ráno. Znamená to totiž, že byla větrná noc, přibylo oblačnosti a přichází studená fronta, která zhorší počasí. Přesné změny počasí lze také odhadnou podle seřazení barev při západu či východu slunce. Bude-li obloha purpurově červená i po západu slunce, je větší pravděpodobnost, že nás následující dne čeká teplé počasí.  Pokud se při východ slunce objeví červené zbarvení v dolní části, s větší pravděpodobností nás čeká ochlazení a déšť.

Naše voda, foto Nina Havlová – Naše voda

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině