Ceny zemědělské půdy loni vzrostly o více než 16 procent

26. ledna 2016 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Prevence povodní, voda v krajině

krajina - krajinné prvky - IMG_7860

Průměrné tržní ceny zemědělské půdy v ČR se loni meziročně zvýšily o 16,46 procenta z 139  590 korun za hektar (tj. 13,96 Kč/m2 ) v roce 2014 na 162 565 korun za hektar (tj. 16,26 Kč/m2 ) v roce 2015. Uvádí to „Zpráva o trhu s půdou“, kterou zpracovala společnost Farmy.cz.

Podle uvedené Zprávy se loni dle očekávání dále zvýšil rozdíl mezi cenami orné půdy a trvalých travních porostů (TTP). Zatímco v letech 2012 a 2013 se orná půda prodávala za ceny v průměru o 15-16 procent vyšší než ceny TTP, v roce 2014 tento rozdíl činil 25 procent a v roce 2015 již 29 procent. Průměrná cena dle bonitovaných půdních ekologických jednotek (BPEJ), v zásadě úředních cen půdy, činí aktuálně v ČR v průměru 7,14 Kč/m2. Průměrná tržní cena byla v roce 2015 o 128 procent vyšší. Nejvýraznější rozdíly mezi úředními a tržními cenami jsou u půd s nejnižší bonitou, kde rozdíl činí přes 500 procent, zatímco u pozemků s nejvyšší bonitou tento rozdíl činí pouze několik desítek procent.

Podíl zemědělských investorů na obchodech realizovaných za tržní ceny vzrostl ze 44 procent v roce 2014 na 50 procent v roce 2015. „Zemědělci jsou dlouhodobě nejpočetnějších skupinou poptávajících na trhu se zemědělskou půdou. V minulosti však nebyli ochotni nabízet vlastníkům skutečné tržní ceny. Tato situace se v posledních třech letech výrazně změnila a mnozí prosperující zemědělci jsou připraveni a ochotni nabízet za půdu odpovídající ceny,“ uvádí se ve Zprávě.

Ve skupině dlouhodobých nezemědělských investorů se projevuje očekávaný nárůst poptávky ze strany církví nebo církvemi vlastněných účelových společností. Nebude-li nákup půdy nezemědělským subjektům legislativně zkomplikován, lze i v budoucnu počítat s církvemi jako významným hráčem na trhu se zemědělskou půdou. Dlouhodobí nezemědělští investoři se na obchodech realizovaných za tržní ceny v roce 2015 podíleli 49 procenty. Naopak podíl spekulativních investorů na obchodech realizovaných za tržní ceny je zatím zanedbatelný a činí jen zhruba jedno procento, neboť ceny nabízené těmito zájemci jsou obvykle pod skutečnou tržní cenou, a to často i velmi výrazně. Tržní ceny vlastníkům dosud nenabízí ani fondy a obdobné společnosti pro kolektivní investování.

Ve všech uvedených skupinách jsou zastoupeni tuzemští i zahraniční investoři. Zájem zahraničních subjektů se soustředí především na větší vlastnické celky a zemědělské společnosti a o nákup výměr pod 5 ha projevují zájem zcela minimálně. Celkový podíl zahraničních investorů na realizovaných obchodech nebo na vlastnictví půdy v ČR nelze, vzhledem k často nejasné vlastnické struktuře subjektů, monitorovat. Zahraniční investoři i nadále pocházejí především z Německa, Rakouska, Holandska a Belgie. I u těchto zahraničních investorů je však patrný posun v motivaci k nákupu půdy od střednědobé finanční investice k zájmu o dlouhodobé vlastnictví a často i aktivní užívání vlastněné půdy.

Zdroj: Farmy.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka