Čeňkova Pila si ke stému výročí nadělila rekord

Aktualizováno 23. února 2013 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

elektrárna Čeňkova pila - foto ČEZ

Výjimečně dobrý rok mají za sebou obě malé vodní elektrárny na řece Vydře. Uvedl to  Martin Sobotka, mluvčí Skupiny ČEZ pro západní a střední Čechy.

Čeňkova Pila završila stý rok své existence rekordem, který tvoří téměř dvojnásobek její původní plánované roční výroby. Vydra se k sedmdesáti letům od dokončení své akumulační nádrže musela spokojit s bronzovým oceněním, dosáhla „jen“ třetího nejlepšího výsledku. Příznivá čísla jsou výsledkem kvalitní odborné péče o strojní vybavení a přívod vody do obou technických památek.

Čeňkova Pila začala fungovat v roce 1912 a s tím, že bude vyrábět 380 MWh ročně. V roce 2012 ale dodala do sítě 755 000 kWh, přestože v ní dodnes slouží původní technika. „Je to lepším řízením, ale především tím, že od roku 2000 vlastníme i Vchynicko-tetovský kanál, který jsme důkladně opravili a díky moderní technice ho můžeme i celoročně udržovat v dobré kondici,“ řekl vedoucí obou elektráren Skupiny ČEZ Jiří Kysilka.

V roce 1942 byla i díky práci francouzských válečných zajatců dokončena elektrárna Vydra, která je dodnes ojedinělým technickým dílem. Dala nový život kanálu, který už nebyl třeba pro plavení dříví. Fungovala v neobvyklém – akumulačním režimu, kdy střádala ve speciálně vyhloubené nádrži vodu tak, aby mohla maximum vyrábět v době energetické špičky.

„Právě díky spuštění Vydry se skokově zlepšila výroba její starší sestry, voda, která do té doby vytékala z kanálu do Křemelné, najednou může natékat do náhonu Čeňkovy Pily. Je to těch 1,4 kubíku, které zejména v zimě často chyběly. Elektrárna se kvůli tomu často odstavovala,“ dodal Kysilka.

Dosud měly obě elektrárny nejlepší výroby v povodňovém roce 2002, Čeňkova Pila tehdy dodala do sítě 719 MWh a Vydra 35 000 MWh (letos 33 000 MWh).

Třetí šumavská elektárna u Černého jezera oslaví letos 85 let od zahájení své výstavby, zda to opět skončí rekordem, není známo. Naopak u tří elektráren na Mži, které „Elektrárenský svaz severopošumavských okresů“ získal před 80 lety je jasné, že se výrobní rekord konat nebude. Hammerwerk, Florianna ani Spodní dolní dvůr už nejsou v provozu.

Naše voda

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla