Část obyvatel Nových Heřminov chce nové referendum k přehradě

Aktualizováno 28. března 2017 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Přehrady a vodní díla

herminoooo

Část obyvatel Nových Heřminov na Bruntálsku chce nové referendum ke stavbě přehrady, která má obec z části zatopit. Platné referendum z roku 2008 zavazuje obec k boji proti stavbě, která má podle Povodí Odry zvýšit protipovodňovou ochranu obcí podél horního toku Opavy.

Zastánci nového hlasování tvrdí, že obec bojem proti stavbě přijde o kompenzace od státu přes 400 milionů korun a že nyní by většina lidí se stavbou souhlasila. Starosta Ludvík Drobný referendum odmítá. Podle něj to je jediná zbraň, která obci v boji proti zatopení zbyla.

Povodí Odry nedávno oznámilo, že stavba přehrady začne zřejmě v roce 2020. Nyní má vykoupeno 98 procent nemovitostí. Zbývá vykoupit jeden dům a 28.000 metrů čtverečních pozemků. Jejich majiteli jsou obec a dva lidé. „Přehradu nikdo nechce. Ale když už je situace taková, že jde o projekt schválený vládou, tak proč z něj nezískat co nejvíce,“ řekla obyvatelka obce Pavlína Daňková. Poukazuje tak na to, že obec může přijít o 425 milionů, které na její rozvoj chce uvolnit vláda. „Proto chceme nové referendum. Jsem přesvědčená, že většina lidí by už s přehradou souhlasila. Hodně z nich má ale strach,“ tvrdí Daňková.

Starosta Drobný je opačného názoru a opírá se o výsledky posledních komunálních voleb z roku 2014. Tehdy jeho sdružení kandidovalo jako to, které je proti přehradě. Zastánci nádrže, kteří se zformovali do dalšího uskupení, prohráli. „Výsledek byl 5:2 ve prospěch boje proti přehradě. Uvidíme, jak to dopadne v příštích volbách,“ řekl Drobný.

Iniciovat referendum sám nechce. „Obec nemá důvod měnit názor. Pokud jsou lidé, kteří referendum chtějí, mohou se o jeho vyhlášení pokusit,“ řekl. Dodal, že nesouhlas s případnou změnou územního plánu a opora ve výsledku referenda, je jediná páka, která obci v boji proti přehradě zbyla.

Už dříve starosta ČTK řekl, že za určitých okolností by obec byla ochotna názor změnit. Žádá o revizi rozhodnutí vlády z roku 2008, které stavbu umožnilo. „Chceme jen, aby někdo nezávislý posoudil podklady, na jejichž základě vláda rozhodla. Domníváme se, že byla podvedena. Byly jí podstrčeny materiály, které neodpovídají skutečnosti,“ uvedl. Opírá se o studii Václava Čermáka, podle níž je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou. Přehrada se stavět nemusí, uvádí studie.

Obec navrhuje, aby vláda jmenovala nezávislého zmocněnce pro Nové Heřminovy, který by možnosti řešení znovu prověřil. „Pokud se ukáže, že rozhodnutí postavit přehradu bylo správné, jsme připraveni začít spolupracovat,“ tvrdí starosta. Ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč je k tomu skeptický. Podle něj má povodí řadu jiných studií, podle nichž je možné obce ochránit jen kombinací několika prvků. Jedním z nich je právě přehrada. „Vláda v roce 2008 rozhodla. Nechceme se už vracet k tomu, co bylo před tímto datem,“ řekl.

Přehrada si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. Výstavba nádrže se řeší již desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu.

Zdroj: ČTK, vizualizace: Povodí Odry

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla