ČAOH: Nová verze zákona o veřejných zakázkách naruší transparentnost

7. září 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

odpady - suť - město - IMG_4270

Návrh novely zákona o veřejných zakázkách, kterým se budou poslanci zabývat tento měsíc, podle české asociace odpadového hospodářství narušuje stávající funkční tržní nastavení. Situaci rozebírá v týdeníku Ekonom ředitel ČAOH Petr Havelka.

Návrh rozšiřuje spektrum zakázek, jejichž zadání nebude podléhat hospodářské soutěži. Přesněji řečeno umožňuje zadávání zakázek v takzvané in-house výjimce, podle které lze uzavřít smlouvu s jinou právnickou osobou zcela bez zadávacího řízení. Veřejný zadavatel se ovšem v takovém případě vzdává možnosti vysoutěžit nejlepší podmínky. Ba co víc, vzdává se možnosti vůbec získat informaci o nejlepší ceně. Takové nastavení jsme tu měli před 25 lety. Reálně hrozí, že vzroste netransparentní a korupční prostředí. Riziko in-house zadávání se týká širokého spektra služeb, například vodárenství, údržby komunikací, nakládání s odpady či energetiky. Popsané omezení možnosti soutěže bude mít zásadní vliv na citelné snížení konkurence, a tedy i na navýšení cen.

Důsledkem novely může být až zrušení tržního prostředí v segmentu subjektů s veřejnými rozpočty (města, obce, městské organizace apod.). De facto by zůstal pouze trh mezi komerčními soukromými subjekty, kde by i nadále byla praktikována soutěž s cílem dosažení vyšší výkonnosti. A naopak všude tam, kam dosáhne vliv politiků, by nebyla umožněna soutěž a cena by byla stanovena na základě politického rozhodnutí. S ohledem na zkušenosti s dosavadní aplikací in-house výjimek je nutné, aby nový zákon podmínky naopak zpřísnil tak, aby nebylo dotčeno samotné soutěžní prostředí v dané oblasti. Aspekty in-house výjimek jsou v přímém rozporu s principem právní úpravy zadávání veřejných zakázek, která cílí primárně na hospodárnost a transparentnost nakládání s veřejnými prostředky.

Zrušení tržního prostředí přináší značné riziko i samotným zadavatelům. Za vše hovoří příklad z Německa, kde se obce sdružily do umělého svazku Ravon a mimo veřejnou soutěž vybraly koncové zařízení pro své odpady – velkokapacitní spalovnu Lauta. Smluvně se Ravon zavázal k dodávkám odpadu do spalovny až do roku 2028. Nyní sdružené obce nemohou zakázku přesoutěžit, a musí tak po celé období platit cenu vyšší než 150 eur za tunu odpadu. Tržní cena se přitom v čase mění a v současnosti je o poznání nižší. Významné negativní dopady bude mít omezení tržního prostředí samozřejmě i na privátní sektor.

Ve státech a v regionech, kde touto cestou omezili konkurenční prostředí, privátní firmy přišly o zakázky, zrušily pracovní místa a zavřely své provozovny a technologie.

Zdroj: Ekonom, text Petr Havelka, (www.caoh.cz), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony