U Břežan na Znojemsku Lesy obnovily nádrž, pomůže v suché krajině

Aktualizováno 18. července 2017 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

revitalizace Lesy ČR lokalita Pozorka Raška III - IMG_5559

Brněnská správa Lesů ČR dokončila u Břežan na Znojemsku revitalizaci malé vodní nádrže. Jak přitom informovalo zpravodajství ČTK, jde o jeden z projektů menších vodohospodářských děl, které mají v suché oblasti Znojemska pomoci zadržet vodu v krajině.

Dalším cílem je vytvořit migrační zónu pro živočichy, kteří jinak nemají možnost úkrytu v intenzivně zemědělsky obdělávané krajině s půdními bloky většími než 100 hektarů, řekl ředitel brněnské správy Lesů ČR Dalibor Šafařík. Za 1,4 milionu korun, polovinu získal z dotací, státní podnik obnovil bývalou horní nádrž, která před lety přestala plnit funkci a byla zaplavená nánosy z polí. Při pracích se odtěžil zhruba metr nánosů, tedy 1500 metrů krychlových, a vodní hladina má zhruba půl hektaru. Vzhledem k suchému létu je stav hladiny zatím pod normálem, zdrojem vody jsou spodní prameny.

Zhruba 150 metrů pod nádrží vznikla tůň o ploše 500 metrů čtverečních. „Nádrž i tůň jsme včlenili do významného krajinného prvku rozptýlené zeleně, je to místo dobré pro život obojživelníků,“ řekl Šafařík. Kdy se podaří nádrž naplnit na normální hladinu, závisí na množství srážek a vydatnosti pramene. Oblast patří k nejsušším v republice, průměrně zde spadne mezi 350 a 450 milimetrů srážek za rok, letos za první půl rok to bylo necelých 150 milimetrů.

Lesy se snaží trvale na Znojemsku budovat a obnovovat vodní nádrže, případně i stavět nové, aby se dařilo udržet vodu ve vyprahlé krajině. Lesáci podle starých map vytipovávají místa, kde menší vodní nádrže byly a zůstaly po nich například patrné jen základy. Případně obnovují léta neudržované nádrže, které je potřeba převážně odbahnit. V některých případech se však projekty neuskuteční, protože pozemky patří někomu jinému a vlastníci je nechtějí prodat a se stavbou nesouhlasí.

„Nádrž u Břežan je bezvadná v tom, že je zastíněná vzrostlou zelení a okolo je rozsáhlé litorální pásmo, tudíž výpar nebude tak velký a voda tady bude zůstávat,“ řekl Petr Kupec, který se na Mendelově univerzitě zabývá inženýrskými stavbami k tvorbě a ochraně krajiny. Jinak by s podobnými díly na jižní Moravě, která trpí vláhovým deficitem, šetřil.

Aby břežanská nádrž maximálně plnila svoji funkci, je potřeba změnit styl obhospodařování obrovských jednolitých polí. „Je potřeba navázat komplex hospodaření. Jednolité půdní bloky vytváří obrovskou plochu pro výpar. Bylo by dobré zde vytvořit další meze a remízky. Nádrž může iniciovat zájem zemědělců o změny v hospodaření,“ uvedl Kupec. Česká krajina je sice podle něj zelenější než na začátku 50. let minulého století, ale chybí v ní mikrostruktura. Lepší by pro ni byl také částečný návrat k extenzivnějšímu hospodaření a k trvalým travním porostům místo obilí, řepky či kukuřice.

Lesy ČR v suchých oblastech jižní Moravy vysazují také větrolamy mezi velkými půdními bloky, aby se dařilo zamezit větrné erozi zemědělské půdy. Pokud vítr nabere na poli sílu, je daleko horší než případná vodní eroze při přívalových lijácích.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (revitalizace Lesy ČR – jiná lokalita) Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství