Boj s erozí vázne. Bude ještě co chránit?

2. června 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

eroze - řepka - 33 km - IMG_7796

Jestli půjde ochrana půdy v Česku před erozí a dalšími neblahými vlivy stejným tempem jako dosud, mohlo by se stát, že v budoucnu už nebude co chránit. Upozorňuje na to Brněnský deník.

S trochou nadsázky by se tak dala podle deníku interpretovat zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který se rozhodl prověřit nakládání s penězi, jež jsou určeny právě na pozemkové úpravy na ochranu půdy, jako jsou například obnova remízků, toků, biokoridorů a dalších. Kontroloři zjistili, že výstavba pozemkových úprav je v České republice už dlouhodobě pomalá. „Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen devět procent z navrhovaných opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Jejich dokončení může vzhledem k dosavadnímu vývoji trvat ještě několik desetiletí,“ upozornila mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.

Je otázka, jestli tolik času Česká republika má. Jen v případě protierozních opatření se od roku 1995 podařilo dokončit pouze sedm procent. V České republice je přitom podle Málkové ohroženo zhruba 50 procent ornice vodní erozí a téměř deset procent erozí větrnou. „Většina ohrožené půdy tak není systematicky chráněna a orné půdy trvale ubývá,“ doplnila mluvčí.

Na tento problém už řadu let upozorňují odborníci a varují, že bude hůř, protože i na Česko doléhají klimatické změny. „Rostoucí teplota nám říká, že v krajině bude méně vody, což nám dokládá počasí v posledních letech,“ řekl před časem šéf brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský. Předpokládá, že v příštích letech bude četnost a délka suchých období ještě narůstat. Voda, která by měla zůstat v krajině, naopak odplavuje úrodnou zem.

A právě proti těmto nepříznivým jevům jsou pozemková opatření namířena. Ministerstvo zemědělství na ně v letech 2007 až 2014 vynaložilo z různých zdrojů třináct miliard korun. „Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun. Prostředky z Programu rozvoje venkova tvořily 34 procent celkových investic,“ řekla Málková.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Hynka Jordána bylo věcí předchozích vlád, na co použily finanční prostředky. Před vstupem do Evropské unie byly pozemkové úpravy hrazeny ze státního rozpočtu, nyní se jedná o dotace EU. „Současné vedení ministerstva zemědělství vnímá složitost této problematiky a intenzivně se jí zabývá,“ řekl. Jestli jsou peníze do těchto opatření vynaloženy účelně, lze podle kontrolorů vyhodnotit jen velmi složitě, protože cíle těchto opatření jsou dlouhodobé a obtížně měřitelné. Navíc ministerstvo pro hodnocení průběhu úprav nastavilo takové ukazatele, které nevypovídají o naplňování navrhovaných opatření. To by se ale mělo změnit. Hynek Jordán uvedl, že ministerstvo zemědělství pro hodnocení na období 2014 až 2020 navrhuje sledovat reálné dopady těchto pozemkových úprav.

Mírný propad zahájených a ukončených opatření potvrdila i ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Jejich urychlení však považuje za svoji prioritu. „Naším cílem je, aby každoročně bylo zahájeno a ukončeno přibližně 200 pozemkových uprav,“ uvedla. Doplnila, že na stavu se projevil i odchod téměř 400 zaměstnanců v roce 2013.

Zdroj: Brněnský deník, ilustrační foto (vodní eroze – současná situace na km 33 dálnice D1) Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka