Bez organismů by byla celá Země pokryta planetárním oceánem

18. ledna 2014 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Prevence povodní, voda v krajině

ilustračka voda sopka

Podle výsledků výzkumů berlínského Institutu planetárního výzkumu by se ze Země bez organismů stal kompletně zatopený svět, kde by nebylo pro souš místo. Informoval o tom populárně – vědecký server osel.cz.

Dnešní Země je do značné míry vodním světem – zhruba 70 procent povrchu planety tvoří ohromný, delikatesně slaný oceán. Na celou plochu souše zbývá necelá třetina Země, což není kdovíjaké terno. Nicméně, stačilo prý jen málo a naše planeta mohla být plnotučně modrá, pokrytá totálním planetárním oceánem. Objevila se totiž studie, podle níž Země vděčí za kontinenty živým organismům. Bez života by byla skoro celá pod vodou.

S tímto pozoruhodným nápadem se nedávno ozval Dennis Höning z berlínského Institutu planetárního výzkumu a jeho kolegové, kteří si na počítači modelovali evoluci vnitřku naší planety. Takové hrátky nejsou ničím novým, ale Höning a spol. vzali prý vůbec poprvé v úvahu působení živých organismů na geologické procesy. Do svého modelu začlenili biologické zvětrávání, při němž organismy rozrušují horniny a vytvářejí tím sedimenty, které se splachují na dno oceánu.

Badatelé si přetočili virtuální geologické dějiny o 4 miliardy let nazpět, tedy do doby po vytvoření planety Země a před předpokládaný počátek pozemského života. Pak spustili evoluci planety pokryté čerstvým životem a také evoluci planety, která díky nepřízni osudu zůstala kompletně bez života. Během prvních 1,5 miliardy let se osud živé a mrtvé Země nijak zvlášť nelišili. Po uplynutí této doby se na povrchu obou planet vynořily prvotní zárodky kontinentů. A pak nastal zásadní zlom.

Na živé Zemi nově vzniklou souš záhy kolonizovaly bakterie, jednoduché řasy i komplikovanější organismy. A hned zahájily nekompromisní biologické zvětrávání obnažených hornin, při němž se tvořila spousta sedimentů, které klesaly do hlubin a v důsledku přispívaly ke zvodnění zemského pláště. A tyto sedimenty se ukázaly být významným faktorem, který poháněl formování nové kontinentální kůry. Při modelování živé Země vznikla rovnováha, v níž desková tektonika vyrobila právě tolik kontinentální kůry, kolik zároveň zaniklo. Poměr vody a souše na modelované planetě byl přitom podobný, jako je na reálné Zemi.

Se Zemí bez života to bylo úplně jinak. Její plášť obsahoval méně vody, což vedlo k mnohem pomalejší tvorbě kontinentální kůry. V tomto modelu se Země nakonec stala vodním světem, prakticky bez souše. Je prý dokonce možné, že by se na takové Zemi vůbec nevytvořily stabilní kontinenty.

Reakce odborníků jsou rozmanité. Geochemik Mark Harrison z Kalifornské univerzity v Los Angeles studii vítá jako skvělý myšlenkový experiment. Zároveň ale podotýká, že o samotných procesech tvorby kontinentů toho zatím víme příliš málo. Nicholas Flament z Univerzity v Sydney dodává, že nás v tomto směru čeká ještě spousta práce. Vědci se zatím příliš neshodnou ve spoustě věcí, například kdy se na Zemi objevily kontinenty, kdy se první organismy vydaly na souš anebo kolik je vlastně vody v zemském plášti. Geofyzik Norm Sleep ze Stanfordu je s myšlenkou biologického původu kontinentů nadšený. A mineralog Robert Hazen z Univerzity George Masona ve Fairfaxu zase vyzývá ke zdrženlivosti. Podle něj je prakticky jisté, že organismy pronikají do hlubin Země a mění jejich podobu, zároveň prý ale nemáme žádný dobrý důkaz o tom, že by organismy výrazně ovlivňovaly zvětrávání hornin mladé Země. Hazen si naopak dokáže v tehdejší době představit ryze chemické zvětrávání, například působením kyselých dešťů.

Až už to tak funguje anebo ne, samotná představa, že by kontinenty Země měly biologický původ, je hodně elektrizující. Je to vlastně naprosté otočení široce rozšířeného názoru, podle něhož jsou kontinenty nezbytné pro vznik a evoluci života na planetě. O vzniku kontinentů v souvislosti s živými organismy ještě určitě uslyšíme.

Zdroj: www.osel.cz, původní pramen: NewScientist 25. 11. 2013, Astrobio.net 6. 1. 2014, Planetary& Space Science online, foto Jim D. Griggs, HVO (USGS), Wikimedia Commons.

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství