Bez Lipna by teklo Krumlovem víc vody než v roce 2002, říká šéf Povodí

Aktualizováno 14. června 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Přehrady a vodní díla

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Šéf hornovltavského závodu Povodí Vltavy Zdeněk Zídek je přesvědčen, že hledat viníka za povodně v přehradách by bylo možné jenom v jediném případě: kdyby přehrada praskla. Vyplývá to z rozhovoru Zídka pro server iDnes.cz.

Jak Lipno obstálo při povodních?

Kdyby nebylo Lipno, protékala by Krumlovem větší voda než při povodních v roce 2002. Bez protipovodňových opatření v Krumlově bylo koryto Vltavy schopné zvládnout zhruba 80 kubíků, neškodný odtok z Lipna je pro město 90 kubíků. Vždycky vám dá něco mezipovodí, takže i když jsme z Lipna odpouštěli neškodný odtok 90 kubíků, tak v Českém Krumlově už šla voda ze zdí. Při této povodni Krumlovem protékalo 200 kubíků a bylo to zároveň za zdmi, tam, kde ta protipovodňová opatření už byla hotová a funkční. Pomoc je tam nesmírná.

Někteří starostové však kritizují, že jim přehrady škodily.

Po každé povodni se volá po tom, aby přehrady zůstaly povypuštěné celoročně, jestliže nemůžeme reagovat na předpovědi počasí. Ale to je ohromný hazard s vodou, které se nám nedostává. Ne nadarmo si říkáme střecha Evropy, od nás všechno odteče, a protože jsme poměrně hornatí až na Polabí, tak to odteče dosti rychle. Proto vznikly plány na Vltavskou kaskádu, aby zadržovala vodu na Vltavě.

Kolik vody by teklo běžně korytem Vltavy bez Lipna?

Představte si, že 360denní průtok, to je průtok, který je překročen zhruba 360 dní v roce, je v profilu Českého Krumlova 2,5 kubíku, v profilu Budějovic čtyři kubíky. Dovedete si představit tu řeku, kdyby v ní tekly dva krychlové metry vody? Ta by se v korytě ztratila. A dovedete si představit, jak by to vypadalo při všech těch dešťových a odlehčovacích kanalizacích, které jsou do řeky zaústěny při dvou kubících vody?

A co Temelín?

Samozřejmě musíme zajišťovat minimální průtok i pro Jadernou elektrárnu Temelín, která je na Vltavě závislá chlazením. Přitom záleží i na kvalitě té vody, takže pokud by zůstaly přehrady povypuštěné, kvalita vody se zhoršuje daleko rychleji, než když jsou v režimu, který pro ně byl vymyšlen a stanoven. Není to tak dávno – v roce 2003 po velké povodni bylo velké sucho a zásobní prostory Vltavské kaskády stačily jen tak tak, aby plnily svou funkci.

Jen málokdo asi trvá na tom, aby byly přehrady povypuštěné celoročně. Ale když mají přijít extrémní deště?

Jestliže máte den ze dne jinou předpověď, a kdyby den ze dne, když se ranní vůči večerní předpovědi liší o padesát procent i více, nemůžete být nikdy klidní, nevíte, co přijde. A myslím, že jsme byli stejně neklidní jako meteorologové, kteří se snažili zuby nehty ty předpovědi zpřesnit, ale prostě ten stav našeho vědění a techniky to při tomhle stavu proudění neumožňoval.

Napadá vás nějaký příklad, kdy by bylo možné označit jako viníka za povodně přehrady?

Hledat viníka v přehradách by bylo možné jenom v jediném případě: kdyby přehrada praskla. Ale z logiky věci, pokud přehrada nevypouští více, než do ní přitékalo v kulminaci, tak přece nemůže stav zhoršit. Může ho zhoršit tím, že se ta voda někde střetne s přítokem jiné řeky. Ale to je přece druhá funkce, kterou plníme. Právě proto jsou všechny ty manipulace, které provádíme. To jsme jasně dokázali hlavně při manipulaci s Rožmberkem, Lužnicí a Nežárkou. Tam jsme jeli na centimetry, bylo to skutečně na hraně.

Ale Veselští si stejně stěžovali, že je všichni nechali záplavám napospas.

Veselí má velmi komplikovaný model proudění podzemní vody, protože leží na propustném podloží, a kdybychom tam stavěli okolo řeky pouze ochranné stěny nad zemí, je velké nebezpečí, že by protekly. Navíc se tam musí najít rovnováha mezi vodou, která bude v řece a bude výrazně výš, než je břehová hrana, a mezi vodou, která přitéká do města jak z dešťových kanalizací, tak z Bechyňského potoka. Je to spousta mravenčí práce včetně dalšího kola jednání s vlastníky pozemků.

Znamená to, že je to stejně složité jako stavět dálnici?

Myslím, že to je mnohem složitější. Řeka je přírodní živý prvek a i ta opatření jsou navrhovaná na stoletou, padesátiletou, dvacetiletou vodu, tudíž musíme vědět, jak se tato opatření budou chovat i v případě větších vod. Musíme je posuzovat z hlediska ekonomického, to znamená, jakým škodám jsou schopná zabránit. U dálnice je to politické rozhodnutí, dálnice je třeba a povede tudy, ale tady je těch rozhodování mnohem více.

Zdroj: http://budejovice.idnes.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka