Beskydská říčka Jičínka – aktuální šance na splutí méně známých úseků

30. května 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Prevence povodní, voda v krajině

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Vydatné deště v posledních dnech dočasně zvedly hladiny malých toků a poskytly tak vodákům šanci na splutí některých méně frekventovaných úseků menších toků. Reportáž z takové akce na říčce Jičínka přinesl před několika dny vodácký server www.raft.cz.

Říčka Jičínka pramení na západním svahu Velkého Javorníku v cca 700 m.n.m., teče k západu, od Mořkova se stáčí na sever, v Novém Jičíně kříží silnici č. 48 a u Kunína ústí do Odry. Na horním úseku má poměrně velký spád, který postupně klesá a navíc je mírněn kolmými stupni, které mohou být za vyšších stavů nebezpečné. Povodí má rozlohu 114 km2. Znám jí dobře z kola, a tak začátek je jasný, někde v Šenově, výš jsou četné stupně, do kterých se mi nechce. Auto zaparkuju u zdi fabriky na odbočce na Bernartice. Nasedám nad jedním ze stupňů. Za tohoto stavu je lehce sjízdný, stejně jako všechny další. Zřejmě i nahoře by to šlo. Následující stupeň je rozvalený, ale ten další kolmý na dohled malebného kostela na levém břehu bude za větší vody nebezpečný.

Podjíždím most, kromě stupňů se říčka občas zavlní v lehké peřejce, spád je okolo 3 promile a ke konci plavby postupně klesá. Proplouvám Šenovem, na který navazuje Kunín. Za dalšími dvěma mosty překonávám poslední stupeň. Podplouvám most, po kterém jsem přijel od Bartošovic a za mírnou zatáčkou pomalu opouštím Kunín. Buduje se tu nová navigace, ale koryto je čisté, bez překážek.

Na konci Kunína Jičínka vtéká do přirozeného koryta a meandruje ve štěrkovém korytě, které se rychle zúžilo na 4 – 6 metrů a zároveň vzdálilo od silnice, která dosud byla na dohled na levém břehu. Po dvou kilometrech bez komplikací jsem na soutoku. Jedu necelou hodinu a mám za sebou 7 km. V Odře valí přes 30 kubíků. Je však s minimálním spádem a dostatečně široká a přehledná i přes některé ostré zatáčky, které neberou konce. Jen dvakrát opatrně podjíždím nízký strom. Mám před sebou asi 8 kilometrů. Dřív skončit nejde. Když zleva ústí Husí potok, jsem za polovinou. Míjím nízké návrší na pravém břehu a po chvíli už v dálce vidím siluetu kostelíka v Bartošovicích. Na dohled od vesnice ještě musím po levém břehu přenést šikmý jez Bartošovického mlýna. Za normálního stavu by se nechalo uvažovat o splutí, takhle je dole ohromná jáma, ke které válec vrací vodu snad z osmi metrů. Kdo by se tam dostal, je mrtvej Homolka.

Kousek za jezem podjíždím most a hned za ním zahnu doprava proti proudu Bartošovického potoka. No, proti proudu… Ušetřím si asi 150 m nesení, ale voda je nazelenalá a moc nevoní, a tak raději skončím. Celkových 15 km jsem zvládl za 2:10.

Orientační kilometáž:

6,6 stupeň v. 0,6, 260 m.n.m., až k ř.km. 2,7 – 8 mostů a lávek 6,3 provalený stupeň 6,2 stupeň v. 0,8 5,2 stupeň v. 0,6 m 2,7 )( s, Bartošovice 6 km vp. 1,5 konec navigace, začátek přírodního koryta 0,0 ústí do Odry zp., 243 m.n.m., + 8,2 km Bartošovice Obtížnost ZW C – WW I Průměrný spád 2,5 promile Sjízdnost: min. 4 m3/s

Zdroj: www.raft.cz, autor. Jirka Hodic, Kačeři Chrudim

 

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině