V bahně oceánu objevili vědci miliardy let se neměnící bakterie

Aktualizováno 7. února 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

fosílie bakterie bez evoluce

Paleobiologové našli společenstva bakterií z bahna na dně oceánu, která se údajně nezměnila po miliardy let. Informuje o tom populárně-vědecký server osel.cz.

Od samotného vzniku pozemského života, k němuž podle všeho došlo před necelými čtyřmi miliardami let, se evoluce nezastavila a jako na běžícím pásu tvořila pestrou přírodu planety. Anebo se přece jen někde zastavila? Ředitel Centra pro studium evoluce a vzniku života Kalifornské univerzity v Los Angeles, paleobiolog J. William Schopf a jeho kolegové, ve výzkumu financovaném Astrobiologickým institutem NASA objevili společenstvo, které budí dojem, jakoby se jeho evoluce zastavila na déle než 2 miliardy let. Pokud by to tak skutečně bylo, tak jde o organismy s největší absencí evoluce, o nichž víme. Jejich výzkum se právě teď objevil na webu prestižního časopisu PNAS.

Schopf a spol. s podporou pokročilých technologií analyzovali 1,8 miliardy let staré společenstvo sirných bakterií z hlubokomořského bahna, které našli ve skalách u pobřeží Západní Austrálie. Záhy dospěli k názoru, že dotyčné společenstvo je k nerozeznání podobné stejnému typu společenstva v té samé oblasti, které prosperovalo před 2,3 miliardami let, a že obě prastará společenstva jako by z oka vypadla dnešnímu společenstvu sirných bakterií, objevenému v bahně na dně oceánu u pobřeží Chile.

Je to přinejmenším zarážející. Evoluce je všude kolem nás a její absence si tudíž žádá nějaké vysvětlení. Jak může společenstvo bakterií fungovat tak dlouho, aniž by se změnilo? Schopf to vysvětluje tím, že jde o stabilní prostředí, které zůstalo po 3 miliardy let prakticky nezměněné. Podle Schopfa jde o mikroorganismy, které jsou adaptované na jednoduché a neměnné podmínky k životu. Prý by bylo divné, kdyby se v takovém prostředí bakterie dramaticky měnily.

Schopf v této souvislosti mluví o nulové hypotéze evoluce. Když se v nějakém ekosystému nemění prostředí, tak se podle něj nemění ani organismy, které takové prostředí obývají. Upřímně řečeno, podobné závěry jsou poněkud podezřelé. Jen obtížně si lze představit, že by mezi bakteriemi v bahně na dně oceánu nefungovaly žádné ekologické vztahy. Ještě méně komfortní je ale představa, že by v populacích sirných bakterií neprobíhaly žádné evoluční procesy. Řekněme pro takový genetický drift, tedy pro náhodné posuny v zastoupení genů v populaci, zcela nezávislé na vlastnostech či projevech daných znaků, to musely být doslova evoluční žně. Tvrzení, že evoluce někde po miliardy let neprobíhala, je v tom nejlepším případě velice na vodě.

Při vší úctě k badatelskému týmu a moderním technologiím, bez informace o genomu dotyčných mikroorganismů, kterou bohužel nemáme k dispozici, je docela odvážné činit velkolepé závěry z povrchní podobnosti. Bakterie nebývají morfologicky komplikované, ani závratně rozdílné, ale jejich geny a metabolická výbava se mohou dramaticky lišit. Z fosilií to nepoznáme. Stejně tak vyžaduje odvahu tvrdit, že jejich prostředí zůstalo po miliardy let na tak bouřlivé kouli, jako je naše planeta, neměnné. Na druhou stranu, alespoň v paleobiologii není nuda.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno), primární zdroj: UCLA News 2. 2. 2015, PNAS online 2. 2. 2015, foto: Schopf (2006), Royal Society – Co jsou zač? (a-i) Údajné mikrofosilie staré kolem 3,5 miliardy let, (j-l) Důvěryhodnější mikrofosilie staré kolem 2 miliard let

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě