Audity hospodaření předchozího vedení Správy NP a CHKO Šumava odhalily plýtvání

Aktualizováno 4. srpna 2014 | Rubrika: Podnikání s vodou a zákony , Statistiky a kauzy

ředitel Jiří Mánek s novým grafickým manuálem podle kterého se bude Národní park Šumava oblékat

Od první poloviny května, tedy krátce po nástupu nového vedení Správy NP a CHKO Šumava, probíhalo několik nezávislých auditů hospodaření předchozího vedení a komplexní inventury veškerého majetku Správy a zásob dřeva. O výsledcích dnes informoval mluvčí NP Jan Dvořák.

Podle nich předchozí vedení NP zbytečně a neúčelně vynaložilo zhruba 11 milionů korun a kvůli nevýhodným pronájmům přichází Správa NP o zhruba 1,2 milionu korun ročně.

„Uložil jsem provést audity a inventury ke zjištění aktuálního stavu organizace, neboť při přebírání funkce mi nebyly předloženy protokoly o předání předchozím vedením,“ vysvětluje ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený. Proběhly proto inventury majetku a hospodaření s dřevní hmotou, byl zadán audit IT systémů, provedena kontrola namátkově vybraných firem zajišťujících podlimitní zakázky a dvě hlavní firmy zajišťující zakázky velkého rozsahu. Dále byla provedena kontrola činností v lese, audit efektivity nájemních smluv a vybraných projektů provedených předchozím vedením Správy.

Prakticky bez problémů proběhly pouze inventury dřeva a majetku Správy. Konkrétně u zásob dřeva bylo zjištěno jen zanedbatelné manko u štěpkování klestu, které vzniklo sesycháním hmoty. V rámci patnácti kontrol provádění ochrany lesa byla zjištěna jen drobná pochybení.  „Jednalo se opravdu pouze o drobnosti, například nebyly včas vyklizeny cca tři metry krychlové hmoty, u sedmi lapáků nebyl uveden datum jejich instalace. Podobný výsledek vzešel i z jedenačtyřiceti kontrol těžebních činností, kde pouze v několika případech nebylo včas přiblíženo dříví a u jednoho harvestoru byly zjištěny nedostatečné nadměrky,“ prezentuje výsledky opravdu podrobných inventur Pavel Hubený.

Výsledky auditů ale už tak pozitivní nejsou. Probíhalo jich několik, nezávisle na sobě. „Nechal jsem zkontrolovat jak pronájmy nebytových prostor, některé jednotlivé projekty tak i dodávku IT systémů,“ říká ředitel Hubený.

Jedním z problémů minulého vedení byla zakázka na upgrade našeho účetního systému. Na základě pokynu ministerstva měla Správa za úkol lépe provázat systém LESIS se systémem účetnictví. V rámci toho mělo dojít i k přesunu některých agend z LESISu do účetnictví, například agenda minitendrů. „Upgrade za původně uvažovanou cenu 1,2 milionu vyšel na 1,9 milionu bez DPH a navíc my ho nedokážeme plně využít, nedošlo k požadované integraci systémů. Chyběl například implementační plán, podle kterého by se staré agendy nahrazovaly postupně novými. Kvůli tomu jsem byl nucen zřídit pracovní skupinu, která se tímto zásadním problémem zabývá už od začátku června,“ vysvětluje Pavel Hubený. „My teď musíme celý systém zapracovat tak, abychom ho mohli plně využívat. Navíc chceme snížit náklady na jeho provoz a vyřešit integraci všech systémů,“ dodává ředitel.

V posledních několika měsících byly prověřovány nájmy nebytových prostor a jejich efektivita. Jedním z auditovaných je nájem restaurace na hájence Březník. V současné době je cena nájmu 8 000 Kč. Ovšem výše, která by pokryla investované náklady, by měla být cca 41 000 korun. Tato hodnota zahrnuje postupnou náhradu vložených prostředků do vybavení, stavebních úprav a nákladů na provoz restaurantu. Předchozí ředitel Jiří Mánek investoval do zařízení restaurace prostředky, o nichž bylo zřejmé, že nemají žádnou návratnost a generují ztrátu zhruba 400 000 korun ročně.

S tím nepřímo souvisí také náklady na projekt, kterým se měla nahradit současná terénní infrastruktura Správy a vytvořit nová, směřovaná k reklamě na Park Restauranty za 1 630 000 Kč, z čehož jen grafický návrh vyšel na 550 tisíc korun. Za tuto cenu mělo být vytvořeno a instalováno 64 stojanů (v přepočtu tedy vycházelo 25 500 korun na jeden stojan). Z původní výměny celé infrastruktury byla ale realizována jen část a i tato část má vady. Přitom na návrhy, výrobu a instalaci terénního zařízení má Správa zaměstnance i dílnu.

Problematický je také pronájem dřevoskladu v Nové Peci. Současná výše měsíčního nájmu je 2 500 korun, část zařízení a objektů se pronajímá pro sociální zaměstnávání v místě, které dotuje úřad práce. Základní výše nájmu by ale přesto měla být asi 31 000 Kč (pokrývající náklady Správy), generovaná ztráta je tak cca 340 000 Kč ročně.

Správa také některé objekty a nebytové prostory nepronajímala, ale vypůjčila. To negeneruje žádný nájem. Přesto jde o objekty, které mají nějakou hodnotu a nájemci je používají pro svoji činnost, ne však vždy a výhradně pro činnosti, které by mohly být důvodem nulového nájmu, jako např. veřejně prospěšné služby. Jedná se například o výpůjčku garáží v Kyselově, které nájemce využívá, mimo jiné, pro své podnikání.

Podrobnému prověřování neunikly ani některé investiční projekty, které mají sloužit veřejnosti a dobrému obrazu Národního parku Šumava. „Mohly to být zajímavé a turisticky velmi atraktivní projekty. Jenže když jsme rozkryli jejich financování a následné náklady, jsou jednoznačně projevem špatných manažerských rozhodnutí, za která zaplatí daňový poplatník,“ hodnotí Pavel Hubený.

Jedním z prezentovaných projektů se stal návrat chladnokrevných koňů na Šumavu, jehož cílem byla záchrana českého chladnokrevníka a PR Správy. Tento projekt stál skoro 4,5 milionu korun. Výnos z projektu po cca roce jeho působení bylo 52 000 Kč. Zvýšení výnosů se nepředpokládá a roční náklady jsou přitom zhruba 2 miliony korun. „Vysoká ztrátovost projektu jednoznačně představuje mrhání s prostředky daňových poplatníků,“ tvrdí Hubený.

Také turisticky dobře hodnocené fotopointy nejsou projektem bez chyby a to nejen kvůli vysoké finanční náročnosti, ale také tím, že ani jeden fotopoint nebyl postaven podle pravidel stavebního zákona. Realizováno bylo 10 fotopointů a celková výše nákladů na jejich stavbu je 1 160 000 Kč. U každého přitom došlo k porušení pravidel stavebního zákona a zákona o ochraně přírody. Navíc tři fotopointy ani nestojí na pozemku Správy, ale jiných vlastníků, jejichž souhlasy nejsou k dispozici. Problematické je rovněž vytváření záznamu, který zachycuje nejen osoby, které se fotí, ale i jiné osoby. „Fotopointy jsou dobrým projektem, o to víc nás mrzí problémy, které jsme objevili. Chceme je vyřešit, ale je nám jasné, že to pravděpodobně přinese nějaké náklady navíc,“ říká tiskový mluvčí Jan Dvořák.

Už dříve viditelně problematickým projektem byla stavba vyhlídek a rozhleden, z nichž všechny byly postaveny protizákonně. Konkrétně bylo postaveno 5 rozhleden nebo vyhlídek v celkové ceně 310 000 Kč, v současné době jsou tři z nich zlikvidovány právě pro rozpor se zákonem, dvě vyhlídky jsou řešeny jako nepovolené stavby. Například vyhlídka na Kamenném moři u Plešného jezera byla provedena vlastními silami Správy a bez povolení stavebním úřadem. Navíc byla postavena v 1. zóně NP, kde platí zákaz povolovat a umisťovat nové stavby. Před tím byla Správou odstraněna vyhlídka u Českých Žlebů, protože byla provedena tak, že nesplňovala bezpečnostní parametry. V současné době je vedeno řízení o odstranění stavby k vyhlídce na Černé hoře.

„Teď řešíme také to, jak se vyvázat ze smlouvy na nákup parkovacích automatů za jeden milion korun. Správa totiž, aniž by měla vyřešeno umístění, legalizaci a financování odstavných ploch, uzavřela smlouvu na nákup parkovacích automatů za zhruba milion korun,“ vysvětluje další z problémů hospodaření předchozího vedení Pavel Hubený. Kvůli těmto investičním akcím se navíc Správa vystavila nebezpečí pokut za rušivou činnost na svém území, tedy za poškozování zájmů, které má Správa sama chránit. „Už nám byla uložena pokuta ve výši 350 000 korun,“ tvrdí Jan Dvořák.

Výsledky auditů se v současné době zabývají právníci Správy Národního parku Šumava i Ministerstva životního prostředí ČR a zvažují další právní kroky. „Z těchto výsledků nemám v žádném případě radost. Nejen, že musíme spoustu věcí napravit a některé kroky nebudou úplně příjemné, ale opět to vrhá špatné světlo nejen na Správu Národního parku a CHKO jako na instituci, ale na celou Šumavu. I z tohoto důvodu je pro mě prioritou to, aby se Správa vždy řídila podle našich zákonů. To ale neznamená, že bychom nechtěli pokračovat v turisticky atraktivních projektech Správy. Právě naopak, pracujeme na zpřístupnění Šumavy a na vytvoření dalších atraktivit, ale efektivně profesionálně a v souladu se zákony,“ zakončuje Pavel Hubený.

Souhrn hospodaření ředitele Jiřího Mánka:

Generovaná ztráta v nájmech a výpůjčkách – roční: 1 164 512,-

Nadbytečná investice do restaurace Březník (nenávratná nesloužící údržbě objektu), při zanedbání dostatečného řešení příkonu energie a likvidace odpadních vod: cca 4 000 000,-

Riziko uložených pokut za nepovolené stavby 13 ks (minimální odhad):  1 300 000,-

Uložené pokuty:                                         350 000,-

Ztráta na PR projektech:

Chladnokrevní koně:                             4 500 000,-

Terénní infrastruktura:                         1 900 000,-

Nezajištěna integrace IT systémů v účetnictví požadovaná audity z roku 2012 a 2013.

Ve Vimperku 4.8. 2014, Jan Dvořák, tiskový mluvčí Správa NP a CHKO Šumava, ilustrační foto NP Šumava (J.Mánek)

Související rubriky: Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Voda a naše peněženka, Výběrová řízení