Arnika: Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání

17. června 2013 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Podnikání s vodou a zákony

Povodeň - zatopené pole - IMG_3218

Ozdravení české krajiny je podlehnutí Arnika základním protipovodňovým opatřením. Píší o tom parlamentnílisty.

Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna. To jsou podle Arniky hlavní příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní. Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji, než hráze a betonové břehy.

Aktuální fotogalerii s popisky, jak s vodou hospodařili naši předkové, jak voda proudí krajinou a jak se rozlévá beze škod, najdete na http://arnika.org/kde-vznika-povoden. “Odvodněná krajina je jako střecha, ze které voda rychle steče dolů po okapu. A pod tím pomyslným okapem stojí naše města a obce. Každý metr krychlový vody, každá kapka, kterou nezadrží louky, lesy, pastviny nebo mokřady, ohrožuje zdraví a majetek lidí žijících v nižších částech toku. Každý metr zregulovaného malého potoka přispěl k přelití hrází v Mělníce, Děčíně, v Ústí nebo i v Zálezlicích,“ komentuje příčiny povodní vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky.

Nevládní organizace proto apeluje na premiéra Nečase a ministry Bendla a Chalupu, aby přijali taková opatření, která naši krajinu uzdraví a obnoví přirozená koryta potoků a řek. “Úředníci a politici v řadě měst povolují stavby v záplavových územích, ukrajují z volné krajiny, pokrývají ji betonem a zabraňují vodě, aby se bezpečně a hlavně beze škod rozlévala. Technická protipovodňová díla často poskytují jen klamný pocit bezpečí. Nejsou totiž vždy spolehlivá a při jejich selhání dochází k největším škodám,“ dodává Vitnerová.

Současná povodeň však nemusela být tak ničivá. Vláda už v roce 2009 uložila několika ministrů, aby vypracovali soubor protipovodňových a protierozních opatření. Na investice do obnovy přirozených funkcí krajiny bylo tehdy vyčleněno 16 miliard korun. Současná vláda včetně ministra Tomáše Chalupy navržená opatření podcenili a finance utratili jinde. Místo aby 3,7 miliardy z evropských fondů použil na ozdravení krajiny, doslova je nalil do pražských tunelů. Navíc při povodni nehledá Chalupův úřad příčinu, ale omezuje se na vydávání zpráv o počasí.

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka