V areálu bývalé Poldi bude třeba odčerpávat podzemní vodu

Aktualizováno 22. dubna 2015 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině , Vodovody a kanalizace

061220133128

V kladenském areálu bývalé Poldi bude třeba odčerpávat podzemní vodu, aby se předešlo jejím případnému znečištění po kontaktu s půdou znečištěnou těžkým průmyslem. Voda postupně zaplavuje šachty, které v Kladnu zůstaly po těžbě uhlí.

Zhruba v roce 2020 by se mohla dostat ke znečištěné půdě a škodliviny dál šířit. Těžké kovy a další by se pak spolu s ní dostaly i do Dřetovického potoka, který teče z Kladna směrem na Kralupy nad Vltavou. Novinářům to řekl primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).

„Mohla by to být z mého pohledu jedna z největších ekologických katastrof, která by se tady mohla odehrát,“ uvedl Volf, který minulý týden jednal s ministerstvem životního prostředí o provedení přes sto metrů hlubokých vrtů, které by měly upřesnit, kde a kudy voda teče a o jaké síle.

Miliardové náklady na odčerpávání by měl hradit stát. Podle Volfa by Vodárny Kladno-Mělník mohly v lokalitě postavit čističku, do které by směřovala odčerpávaná voda a mohla by Kladno částečně zásobovat vodou. Kladno nyní zásobují vodou zdroje z Mělnicka. „Víme, že voda, která se nedostane ke kontaminované zemi, je vyčistitelná. VKM odčerpávání nabízí,“ řekl Volf.

Na podzim v areálu skončí sanace tří hektarů znečištěné půdy, celková zasažená plocha však přesahuje sto hektarů, některé odhady mluví i o 300 hektarech. Celkové vyčištění plochy by stálo několik miliard korun.

Sanace malé části, která začala loni v květnu, stála téměř 60 milionů korun, většinu částky město získalo z fondu životního prostředí. Z lokality už byla odvezena znečištěná zemina a nyní se tam dočišťují podzemní vody. V září by město mělo aktualizovat analýzu rizik oblasti, podle které bude plánovat další případnou sanaci.

Výroba v kladenské staré průmyslové zóně, jejíž většinu zabíral areál bývalé Poldi, začala v roce 1889 založením Huti Poldi. Zóna zabírá asi 500 hektarů. Sídlily zde někdejší slavné ocelářské závody. Po roce 1989 a následné privatizaci majitel areálu nepožádal o zařazení do seznamu fondu národního majetku, který měl ekologickou zátěž způsobenou těžkým průmyslem řešit. Pozemky pak byly řadu let bezprizorní.

Pozemky v průmyslové zóně jsou znečištěné látkami vznikajícími při provozu hutí a koksoven, například dehty nebo fenoly. Tato ekologická zátěž by z dlouhodobého hlediska mohla ohrožovat zdraví lidí.

V posledních letech v zóně působí například logistická společnost Dachser, výrobce lékařského vybavení z chirurgické oceli Beznoska, elektrárna energetického holdingu Alpiq a řada menších firem.

Zdroj: ČTK

 

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace