Aquarius: Srážková voda není odpad

5. prosince 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Podnikání s vodou a zákony

Děčín Labe splavnění stupeň - IMG_7404

Spoluorganizátor letošního II. děčínského dialogu o vodě a předseda Spolku Aquarius – Vodnář Petr Vít shrnuje význam této akce v rozhovoru pro severočeský Princip. Celý rozhovor přetiskujeme.

* Po roce jste zopakovali Děčínský dialog o vodě. Co mají tyto akce za cíl?

Souvisejí s naším úsilím – v problematice vody a vodních poměrů v České republice, v tom velkém „průšvihu“ – spojovat snahy odborníků s vyžadováním zlepšení s informovaností veřejnosti. Je potřebné ukazovat občanům a jejich zástupcům nové možnosti, sdílet poznatky a výsledky činností ve prospěch zlepšení v dané věci. Účast odborníků na programu akce svědčí o jejich zájmu a potřebě zpětné vazby.

* Zmínil jste „v tom velkém průšvihu“, co tím myslíte?
Ten problém je dvojí. Ztracená schopnost České republiky zadržovat a zpomalovat chod srážkové vody, navíc v kombinaci s měnícím se klimatem (extrémní projevy srážkové činnosti – sucho, záplavy) zrychlují četnost, a za druhé jde o nevnímání této změny vlastnosti půdy celou naší společností. Jsou osvícení, ale celospolečensky jde o dnes neuchopenou
problematiku.

* Dá se říci laicky, co se tedy s vodou děje?
Velmi zjednodušeně, ale názorně – začalo to rozoráním mezí a zcelováním polí v padesátých letech minulého století. Výstavby zpevněných povrchů následovaly. Pak byla nabídnuta společnosti Vltavská kaskáda, vystavěla se některá další vodní díla. Zejména z vodohospodářského hlediska díky za ně, ale lidé byli od této chvíle konejšeni, že nyní jsme v hospodaření s vodou „za vodou“. To už odpadla jakákoli pokora a úcta k vodě. A ve skrytu a bez patřičného věnování pozornosti pokračovalo a pokračuje zhutňování povrchu naší země. V devadesátých letech minulého století pak přišly jiné zájmy, než starat se o půdu. Ta se pro zemědělské účely z větší části pronajala, bez zajištění povinnosti zachovat její základní funkce, mezi nimi schopnost zadržovat vodu. Výsledky neúdržby systémů a pouze ziskem orientované zemědělské (i lesní) výroby se přidávají. Liniové dopravní stavby,  města, obce, jejich sídliště, velkosklady a logistická centra a další plochy – nic v našem šetření nenaznačuje strategickou tendenci k zadržování vody.  Také reakce veřejnosti není adekvátní hrozbě velkého průšvihu.

* V letošním nadnormálně teplém létě premiér Sobotka i někteří ministři  reagovali v médiích na sucho a prohlásili, že je nutné podporovat zadržování vody, například výstavbou nádrží. Souhlasíte s nimi?

Ano. Výstavba nádrží zefektivní vedle obnovy rozlivů a zlepšení  vsakovosti půdy problematiku našich vodních poměrů. Věřím, že to nebyla reakce jen pro média. Z minulosti totiž víme, jak zájem o zlepšení roste v období katastrof a když je „týden pryč“ odhodlání se vytrácí. Právě na toto chtěla naše akce také ukázat a rozumné záměry vlády připomenout. Zároveň jsme chtěli veřejnosti dodat i naději, přinést pozitiva. Proto jsme žádali, aby v přednesených příspěvcích zazněly informace a zkušenosti, které za  poslední rok vybraní odborníci učinili.

* Takže jsou nějaká pozitiva pro zlepšení stavu našich vod?
Je dost projektů, odborníci víceméně vědí, „jak na to“. Ale jde o to, aby nezůstávalo jen při těch projektech v šuplících. Jsou i práce již realizované, například revitalizace některých úseků vodních toků..Zatím jsou to ale spíše ojedinělé prototypy, a tak zhutňování povrchu naší republiky plošně předbíhá pokusy o zlepšení. Opět se vracíme k vytváření veřejné poptávky.

* Přinesl II. dialog o vodě tedy nějaké konkrétní návrhy na zlepšení  hospodaření s vodou?
Ano, akce mezi jinými úvahami a informacemi nabídla dva zajímavé projekty pro naše města, obce i pro území mimo ně, o které by se měli občané a jejich zástupci zajímat. Inspirace je to také pro místní akční skupiny (MAS). Jde o infiltraci srážkových vod do vod spodních s následným využitím. Jiný konkrétní projekt přináší eliminaci eroze půdy se současnou ochranou před povodněmi. Oba systémy mají možnost plošného šíření! Akce přinesla také čerstvou zprávu o reakci vlády a o krocích nadrezortní pracovní skupiny Voda/sucho, ke stabilizaci vodní bilance v České republice.

* Téma jistě hodně vážné… chcete něco vzkázat čtenářům Principu?
Apelovat na lepší vnímání vody je takto asi neúčinné, chápeme, že každý řeší jiné věci a má „bližší“ problémy. Jednu úvahu bych ovšem rád zdůraznil – vyžadujme a praktikujme zadržování srážkové vody, tato voda není odpad. To, co lehkomyslně rychle pošleme z našeho českého kopce dolů, využijí jen ti pod námi.

Zdroj: Princip, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Prevence povodní, voda v krajině, Voda a naše peněženka