Antibakteriální mýdla nejsou pro bakterie žádnou hrozbou

17. září 2015 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

antibakteriální mýdlo osel

Ze studie asijských vědců vyplynulo, že antibakteriální mýdla na tom s ničením bacilů nejsou o nic lépe, než mýdla obyčejná. Píše o tom populárně – vědecký server osel.cz s tím, že aby byly lidem tato mýdla vůbec něco platná, museli by si v nich máčet ruce devět hodin.

Přípravky označované jako antibakteriální patří mezi ty stále oblíbenější. Vídáme je v nemocnicích, kancelářích a nacházejí si cestu i do domácností. Z názvu tak nějak cítíme, že když si s nimi umyjeme ruce, že jsme před nákazou lépe chráněni. Používají je už miliony lidí a jenom v samotných USA ročně generují zisk okolo jedné miliardy dolarů (880 milionů eur, zhruba 24 miliard korun). Většinou je v nich jako účinná látka uváděn triclosan. Používáme ho ve víře, že nás je schopen uchránit před takovými prevíty, jako je MRSA (bakterie rezistentní i na antibiotikum methicilin).

Korejci nyní používání triclosanu hodně zošklivili. Pokořující na tom je, že jim k tomu stačil pokus s mytím rukou, jak ho praktikujeme po použití toalety. Mezi běžným přípravkem a tím označeným jako antibakteriální, z hlediska účinku, nezaznamenali žádný vliv. Jistý rozdíl v účinku se jim podařilo zjistit až po mnohahodinovém působení zmíněného roztoku. Když si to převedeme do praxe, tak dojdeme k takovým paradoxům, že k signifikantnímu snížení rizika nákazy, ve srovnání s ne-anitimikrobiálním přípravkem, by došlo jen za předpokladu, že si ruce v umyvadle s antibakteriálním přípravkem budeme máčet po celou pracovní dobu a ještě hodinu navrch. A tak není divu, že když to zveřejnili v časopisu Journal of Antimicrobial Chemotherapy, způsobilo to docela zděšení. Největší u akcionářů a managementu firem vyrábějících Mentadent, Dawn, Clearasil Daily Face Wash, ústní vodu Dentyl, Colgate Total, Crest Cavity Protection, Softsoap, Dial, deodorant Right Guard, Sensodyne Total Care, Old Spice atd.

Aby Korejci ustáli soudní pře za hanobení dobrého jména výrobců starajících se o naše zdraví, provedli výzkumníci své testy podle doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta totiž v jednom svých doporučení jako správné mytí rukou uvádí, že má trvat minimálně 20 vteřin. Právě po tuto dobu vystavovali vzorky nebezpečných bakteriálních kmenů (včetně Escherichia coli, Listeria monocytogenes a Salmonella enteritidis) na Petriho miskách roztoku s přípravkem Triclosan. Zkoušeli i dvě různé teploty: 22 stupňů a 40 stupňů Celsia. Výsledky pak porovnávali s přežíváním bacilů po téže koupeli v mýdle bez antibakteriálního přípravku triclosan. A světe div se, ani šestihodinové působení nemělo na přežívání bakterií prakticky žádný vliv. Teprve až po devíti hodinách začaly být rozdíly mezi oběma skupinami statisticky signifikantní.

Podobně dopadla i simulace naší očisty „v reálu“. Při těchto testech vědci zjišťovali, jak si bakterie vedou na rukou šestnácti dospělých dobrovolníků, kteří se zdrželi  používat antibakteriální mýdla po dobu jednoho týdne. Pak jim pokožku jejich rukou vystavili kontaktu s bakteriemi a následně je nechali si je umýt a to o třetinu delším časem, než doporučuje WHO.  Po půlminutové hygieně v antibakteriálním přípravku obsahujícím 0,3 % triclosanu, což je maximální koncentrace povolená v Evropské unii, Japonsku, Číně a Kanadě, byl výsledek stejně tristní, jako v prvním případě, kdy nechali triclosan působit na bakterie v misce. Teď teprve výzkumníci mohli bez obav napsat, že použití antibakteriáního přípravku viabilitu bakterií nezměnilo o nic víc, než mýdlo obyčejné.

Zdálo by se, že je vlastně jedno, zda si ruce myjeme antibakteriálním, nebo nějakém levnějším přípravku. Ale není tomu tak. Z dřívějších studií na zvířatech totiž je známo, že triclosan je tím, čemu se říká endokrinní disruptor a že je látkou schopnou vyvolat i alergické reakce. Přeloženo do lidštiny, je to látka, která se snadno mění v dioxiny a ty i v nepatrných koncentracích působí jako hormonální buldozery, které toho v normálním chodu organismu zvládnou hodně pomršit. Korejci nejsou jediní, kteří se triclosan dívají skrz prsty. Americký toxikolog Isaac Pessah z Center for Children’s Environmental Health and Disease Prevention při University of California, před časem v časopisu Environmental Health Perspectives varoval, že by triclosan mohl ovlivňovat dětem mozek. Zjistil, že se navazuje na speciální receptorové molekuly na povrchu buněk a v takto ošetřených buňkách pak dochází ke zvyšování hladiny vápenatých iontů. Přemíra vápníku mozkové neurony excituje až je „přebudí“. To ale znamená, že u kontaminace triclosanem už nejde jen o to, že ze skokana volského  dělá žábu neschopnou se rozmnožit, ale že našim mladým ratolestem může ohrozit jejich zdravý duševní vývoj.

Spolu s nynějšími novými poznatky z Koreje se tak vtírá otázka, zda použití triclosanu v mýdlech, šamponech, zubních pastách, holicích krémech, ústních vodách, čisticích prostředcích, kde je prakticky neúčinný, není riziko jeho negativních dopadů na naše zdraví větší, než pozitivum. Zda už náhodou nejde o reklamu klamavou. Stejně tak je legitimní se kompetentních orgánů dotazovat, zda je opodstatněné triclosanem napouštět ponožky, ložní prádlo, hračky či pytle na odpadky.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: S. A. Kim, H. Moon, K. Lee, M. S. Rhee.:
„Bactericidal effects of triclosan in soap both in vitro and in vivo“
J. Antimicrob. Chemother. (2015), ilustrační foto: Lynn Greyling. Public domain

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace