90 % veškerých plastů se do oceánů dostane jen z deseti řek Asie a Afriky

14. března 2018 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

MUST CREDIT CAROLINE POWER PHOTOGRAPHY
Images taken by Caroline Power and reposted on Facebook showing plastic and other floating pollution off Carribean coast of Honduras and diver Nicholas Christian Bach
'Unbelievable! We see a lot of shocking images of environmental destruction. This is right up there with the worst.

Plastic and styrofoam in the sea off the coast of Honduras between the islands of Roatan and Cayos.'

Řeky nenesou do moří jen život, ale také odpadky. Jak přitom na základě článku New York Post informuje portál ekolist.cz., podle výzkumu německých hydrologů má na svědomí devět desetin objemu plastových odpadků v oceánech jen deset řek.

Říční síť zprostředkovává transport sedimentů, organického uhlíku, dusíku a řady dalších živin, které si život v oceánech pro sovu existenci žádá. Řeky tak vlastně spojují ekosystém moří s pevninou. Pochopitelně, tento kontakt dvou různých světů nemusí být nutně jen pozitivní. Z pevniny proudí řekami do moří i znečišťující látky, včetně nyní tolik diskutovaných plastových odpadků. Jak ale upozorňuje aktuální studie Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí, není to tak prosté. Záleží na charakteru povodí, na tom, kudy řeka protéká. Pokud je to lidmi hustě zasídlená krajina, je pak nepřekvapivě podíl odpadků ve vodě vyšší.

Tým lipských hydrologů Christiana Schmidta a Tobiase Krautha se ale nespokojil jen s informací o tom, že řeky protékající městy zanáší do moří více odpadků, než ty v člověkem nezasažených pustinách. Na bázi průzkumu 57 řek ve světě, včetně řady detailních studií zacílených na jednotlivá povodí, dospěli k nečekanému závěru. Jen deset řek světa je odpovědných za 90 % vstupu plastových odpadků do oceánu. A ne, žádná z této desítky se nenachází v Evropě nebo ve Spojených státech. Plasty do moří dlouhodobě masivně přesouvá osm řek v Asii a dvě v Africe. Možná proto se studie Helmholtzova centra stala předmětem kontroverzí. Konkrétně totiž jmenuje hlavní viníky.

Plastové odpady jsou globální problém, problém všech. Ale nestojí za ním stejně anonymní „globální“ většina. „Máme tu deset řek, u kterých by snížení znečištění o 50 % vedlo ke globálnímu poklesu znečištění oceánů o 45 %,“ říká na základě počítačových modelů Schmidt.

Asijský Mekong, Amur, Perlová řeka, Ganga, Hai, Žlutá řeka, Indus, Jang-c’-ťiang a v Africe Niger a Nil sice disponují vpravdě obřím povodím i ohromují i svou délkou toku, ale povětšinou vedou jen jednou zemí. A to zpravidla zemí, které ve světovém měřítku zrovna neprosluly svým propracovaným systémem čištění vody, ochranou vodních zdrojů, propracovaným odpadovým hospodářstvím nebo kladným vztahem k ekologii. Ano, německý hydrolog Schmidt zřetelně ukazuje zejména na Čínu a Indii jako na největší znečišťovatele oceánů.

Ročně v oceánech končí říční cestou kolem osmi milionů tun plastových odpadků. A jen Jang-c’-ťiang a Ganga (obě se přetahují o první místo na pozici největšího znečišťovatele oceánů) přispějí 900.000 tunami. „Jen pro srovnání, roční přínos Londýnem protékající řeky Temže ke znečištění oceánů plasty je kolem devatenácti tun,“ říká Schmidt. A proto závěry jeho studie tolik bolí. Je tu totiž problém, na jehož řešení se musí podílet všichni, ale zdaleka ne všichni jsou jeho příčinou. A ti, kteří jsou za jeho existenci odpovědní nejvíce, se na řešení podílet zatím nechtějí.

Zdroj: www.ekolist.cz, ilustrační foto archiv OSN

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Vodovody a kanalizace