60 let Slap: Vltavská kaskáda může zastavit jen dvacetiletou povodeň

Aktualizováno 5. listopadu 2014 | Rubrika: Čistota vody a rekreace , Co bychom měli vědět o vodě

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Povodeň do maximální velikosti dvacetileté vody je schopná zastavit Vltavská kaskáda, soustava devíti vodních děl od Lipna po nádrž ve Vraném poblíž Prahy. Účel výstavby jednotlivých přehrad se navíc v průběhu let výstavby (1930-1991) měnil.

První díla (Vrané a Štěchovice) měla účel převážně plavební, Slapská přehrada (otevřena před 60 lety, 7. listopadu 1954) byla budována jako vodní elektrárna, při projektování Orlíka a Lipna se pamatovalo i na protipovodňovou ochranu a hlavním účelem posledních děl (Hněvkovice a Kořensko) bylo zásobování Jaderné elektrárny Temelín chladicí vodou.

Devět elektráren kaskády produkuje třikrát méně energie (okolo 720 MW) než dva bloky Temelína (přes 2100 MW). Kaskáda může snižovat průtoky desetiletých až dvacetiletých povodní, vyšší jen pozastaví. Prakticky jediný případ, kdy některá součást kaskády zcela zachytila velkou vodu, byl zaznamenán v roce 1954. Tehdy čerstvě dostavěná přehrada Slapy zarazila povodňovou vlnu, ale jen díky tomu, že byla poloprázdná.

První projekt soustavy vodních děl na Vltavě, který vyprojektovala firma Lanna-Vering, řešil zejména splavnění Vltavy pro lodě. Do druhé světové války pak bylo ještě vypracováno několik projektů počítající s několika vysokými přehradami a s několika nízkými přehradami nebo jezy. Mezi tím již začala výstavba prvních dvou stupňů kaskády (Vrané a Štěchovice), které měly za úkol regulovat odtok z budoucích velkých vodních elektráren, protože se počítalo se spojením Vltavy s Dunajem.

V roce 1953 pak vznikl plán, který zahrnoval celkem 13 stupňů – sedm pod Českými Budějovicemi a šest nad nimi. Z nich nebyla postavena vysoká přehrada Český Krumlov I., vyrovnávací nádrž Český Krumlov II. a dvě menší přehrady asi velikosti Štěchovické přehrady – Dívčí kámen a Rájov.

Vodní díla na Vltavě (seřazená proti proudu směrem k Praze):

Stupeň Výstavba Délka nádrže (km) Rozloha nádrže (hektarů) Výkon vodní elektrárny (MW)
Vrané 1930-1935 12,7 263 13,88
Štěchovice 1937-1945 7,4 95,7 22,5
Slapy 1949-1957 44 1162 144
Kamýk 1957-1963 9,9 195 40
Orlík 1954-1963 68 2732,7 364
Kořensko 1986-1991 – (1) – (1) 3,8
Hněvkovice 1986-1991 17,5 276,67 9,6
Lipno II. 1952-1960 2 45 1,5
Lipno 1952-1960 48 4870 120

(1) Vodní nádrž Orlík zatopí při maximální hladině dílo Kořensko, které pak přestane existovat.

Zdroj: ČTK

 

Související rubriky: Čistota vody a rekreace, Co bychom měli vědět o vodě, Přehrady a vodní díla, Prevence povodní, voda v krajině