480 let: Dílo Jakuba Krčína je dnes pýchou jihočeské krajiny

Aktualizováno 20. července 2015 | Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě , Rybářství a rybníkářství

180820121266

Významnou, ale také kontroverzní osobností byl věhlasný rožmberský regent a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, od jehož narození uplynulo 18. července 480 let. Krčín po sobě zanechal velkolepé dílo v podobě rybniční krajiny na Třeboňsku, která je ozdobou a pýchou tohoto kdysi bažinatého koutu země dodnes.

Rybníky se dříve zakládaly především na úrodné půdě, aby se zde dařilo rybám. K systematickému budování rybniční soustavy na bažinatém území kolem Třeboně se odhodlal počátkem 16. století Štěpánek Netolický. Na panství rodu Rožmberků vyprojektoval Zlatou stoku a stvořil řadu rybníků jako Opatovický či Horusický. Na sousedním chlumeckém panství Krajířů z Krajku pracoval na výstavbě tamní soustavy Mikuláš Ruthard z Malešova, zakladatel Staňkovského rybníka nebo Hejtmana.

Podobu a život regionu však nejzásadněji ovlivnil jejich pokračovatel Jakub Krčín. Dlouholetý regent rožmberských statků již účelně uspořádané rybniční hospodářství svědomitě a dovedně řídil a dále rozšiřoval. Například vybudoval největší český a svého času i evropský rybník Rožmberk, Svět (tehdy Nevděk) a mnoho dalších, stejně jako téměř 14 km dlouhý odlehčovací kanál Nová řeka odvádějící vodu z Lužnice do Nežárky.

rybnik-hostisovice-JCechy3Jako správce panství se Krčín snažil především o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství. Stejně jako rybníkářství věnoval pozornost pivovarnictví, ovčínům, dvorům a mlýnům. V roce 1578 zřídil finanční úřad, který kontroloval hospodaření v celém rožmberském dominiu. Od Viléma z Rožmberka si vysloužil přízeň a bohatství. Uznání se mu dostalo také od císaře Rudolfa II., který mu svěřil kontrolu svých rybníků na Poděbradsku.

Podstatně menší zalíbení v energickém, neústupném a ctižádostivém muži nacházeli podřízení úředníci a hlavně robotníci. Historické prameny ho často vykreslují jako tvrdého nelidu, jehož zajímaly jen vlastní kariéra a hospodářské cíle. Byl nejen tvrdý na své dělníky, ale údajně velmi přísně (šibenicí) trestal například pytláctví. Není divu, že o něm kolovalo mezi lidmi množství nelichotivých pověstí. Vesměs ho obviňovaly ze spolčení s čerty.

Dnešním pohledem byl Krčín především schopný manažer. Jeho nadčasovost v tomto směru zdůraznil spisovatel a znalec historie rybníkářství Miroslav Hule. V obsáhlé knize z Krčína smývá staletími pěstovaný obraz tyrana a v dobových souvislostech vysvětluje, že nebyl žádnou feudální stvůrou. Krčín se prý celý život řídil dvěma hesly: „Starými příjmy nehýbej a nové hledej“ a „Cokoliv činíš, moudře konej a přihlížej ku konci“.

Šeredně se prý přepočítal jen jednou, v soukromí. Kvůli penězům se oženil s bohatou, o 30 let starší vdovou Dorotou Slepičkovou. Údajně to nebyla zrovna milá osoba, a tak prý čas raději trávil cestami po panství a na svých stavbách. Krčín prý předpokládal, že bude brzy vdovcem, dočkal se však až za 21 let.

rybnik-podzim5Krčín pocházel z chudého zemanského rodu z Polep u Kolína (přízvisko z Jelčan má dle nedaleké obce, odkud pocházel jeho rod). Studoval v Kolíně i na pražské univerzitě, po studiích vstoupil do služeb Viléma Trčky z Lípy a poté vedl hospodářství kláštera v Borovanech u Českých Budějovic. Do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka, vstoupil v roce 1561 a o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Roku 1569 byl jmenován regentem všech rožmberských panství.

Po odchodu z Třeboňska se usadil v Křepenicích na Sedlčansku. Křepenice a Sedlčany, které v roce 1580 získal od Viléma z Rožmberka, zvelebil, v Sedlčanech mimo jiné nechal postavit pivovar, mlýn a sádky na ryby, v Křepenicích si zbudoval tvrz Nový Hrádek. Kromě tradičních aktivit (správcem rožmberského panství byl až do roku 1589) se věnoval rovněž své velké vášni, alchymii. Podruhé se oženil s dcerou rybníkáře Jana Zelendara, která mu porodila šest dcer.

Pohřben chtěl být v nedalekých Obděnicích. Rok před smrtí nechal opravit tamní kostel a do jeho zdi zasadit svůj náhrobek. Kde je Jakub Krčín pochován a kdy přesně zemřel, ale není známo. Jisté je, že to bylo někdy na přelomu ledna a února 1604.

Zdroj: ČTK

Související rubriky: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství