Do 20 let můžou k hranicím ČR dorazit velká sucha

13. února 2013 | Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině , Rybářství a rybníkářství

Foto voda - sucho

Americká zpravodajská služba National Intelligence Council vydala publikaci shrnující globální trendy a možné směry vývoje do roku 2030. Podle serveru idnes.cz varuje tato zpráva také před možným vysycháním východní Evropy poblíž českých hranic.

Na veřejně dostupnou verzi zprávy upozornil na Českém rozhlasu Leonardo geolog a publicista Václav Cílek. Varování, že okolo roku 2030 může být voda ve světě větším předmětem sporů než nerostné bohatství a energie, by ještě nebylo nic nového. Čas od času se taková informace objeví z různých zdrojů a důvodem je mimo jiné populační růst v suchem ohrožených oblastech. Zajímavý – mimo jiné i pro Českou republiku – je možný suchý pás, jehož vznik zpráva předvídá ve východní Evropě. Zasahuje Bulharsko, část Rumunska a západ Ukrajiny a přechází přes východní Polsko k Baltskému moři.

„Sucho v té oblasti čekal málokdo, na rozdíl od sucha z oblasti Středozemního moře a severní Afriky. S pravděpodobností nad 30 % Česká republika leží či bude ležet na okraji vysychavého pásma, v němž jsou potenciální dopady sucha považované za závažné až velmi závažné. To může znamenat více uprchlíků z Ukrajiny i dražší potraviny,“ řekl na Leonardu ke zprávě Cílek.

Proměny cen podle Cílka mohou zasáhnout zejména pšenici. „Vzhledem k tomu, že se napříč Evropou používá méně druhů osiva, se také snáze mohou šířit škůdci,“ vysvětlil v pořadu stanice Leonardo. A poněkud pochmurně dodal, že zatímco v roce 2030 bude svět potřebovat o pětatřicet procent více potravin, růst zemědělské produktivity ječím dál tím pomalejší. „Důvodem je eroze zemědělské půdy a klimatické změny. Eroze půdy – a to mi vyrazilo dech – způsobila, že od druhé světové války byla na světě opuštěna zemědělská půda o rozloze Indie,“ řekl Cílek.

Důležitosti půdy si je vědomo i české ministerstvo zemědělství. „Základním předpokladem soběstačnosti je především zachování produkčního potenciálu zemědělské půdy tak, aby jí byl jednak dostatek, jednak aby byla kvalitní a bylo na ní možné dosáhnout konkurenceschopných výnosů hospodářských plodin,“ nastínil pro iDNES.cz prioritu resortu mluvčí Jan Žáček.

„Problémy se nevyhnou ani nám, obdobná situace se zřejmě vyvine i na jižní Moravě a je třeba se na ni připravit. Urychlit práce na šlechtění plodin odolných vůči suchu, urychleně připravit projekty úsporných závlah,“ potvrzuje i prezident Agrární komory Jan Veleba. Sucho na východ od českých hranic by podle něj také bylo „v každém případě příležitostí pro oživení produkce českého zemědělství“, které nyní nedokáže konkurovat polskému. Polsko je totiž zemědělskou velmocí. Jen masa, sýrů, pečiva a tabákových výrobků z něj Česko loni dovezlo za 10 miliard.

Veleba dále upozorňuje, že evropští farmáři nemají přístup k biotechnologiím na bázi geneticky modifikovaných rostlin odolných proti suchu. „Tyto moderní pěstební technologie se běžně ve světě užívají, jsou vysoce efektivní a nelze je nahradit tradičními metodami a postupy. Evropa je někde v období temna a o těchto způsobech řešení není připuštěna ani seriózní diskuse. Ke škodě věci a konkurenceschopnosti evropských farmářů,“ lituje Veleba.

Organizace Zelený kruh nedávno připomněla, že průmyslová zástavba v Česku ukusuje zhruba 59 hektarů zemědělské půdy týdně (zemědělská půda mizí dle ministerstva životního prostředí ještě rychleji, v roce 2009 ubývalo kolem 130 hektarů týdně ) a že se rychlost zástavby stále zvyšuje – například v 90. letech se zastavělo něco přes pět tisíc hektarů, v letech 2000-2010 pětinásobek. Ač trend zabírání zemědělské půdy namísto využití „brownfields“ (opuštěných staveb a průmyslových areálů ) není příliš utěšující, rezerva se podle Veleby zdá být dostatečná. „Ale rezervou se nedá ospravedlnit, jak se lidé k půdě chovají,“ dodává. Určité naděje zemědělci vkládají do ministra Petra Bendla. „Do této doby nebyla zemědělská politika státu v podstatě žádná, české zemědělství bylo mimo rozlišovací schopnosti makroekonomů i politiků. Teď se konečně po dlouhých letech situace obrací,“ chválí ministra Veleba.

Bendlova nová strategie  počítá s poklesem výměry pro pěstování obilovin a olejnin, posílit má produkce zeleniny a živočišná výroba, zejména chov prasat. Stavy hospodářských zvířat jsou na historickém minimu a Česko to „dohání“ tak, že vyváží obilí do zemí, z nichž pak dováží maso. Posílení živočišné výroby by navíc podle zemědělců mělo ještě jeden příznivý efekt – dalo by lidem práci, protože je na lidské zdroje náročnější nežrostlinná produkce. Problém je, že se ministři zemědělství často mění (za posledních osm let jich bylo sedm). Strategie, kterou ministr Bendl připravil, se tak praktické realizace vůbec nemusí dočkat- cesta k jejímu schválení vládou je dlouhá a nejistá.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz

Související rubriky: Prevence povodní, voda v krajině, Rybářství a rybníkářství